Detaily, které se vyplatí

📮Kolem na kole #31 | Univerzální test představivosti | I město automobilů bude jezdit do práce na kole | Malý, nebo velký oblouk? | Proč jsou kola 10x důležitější pro budoucnost měst než elektroauta

#31 30. dubna

Pěkný den a ahoj, i ve městě automobilů začíná měsíc akce Do práce na kole, v Německu vyhlásil ministr dopravy plán “Z Autolandu zemí kol” a vy čtete nové vydání svého oblíbeného newsletteru o moderní městské mobilitě. I tentokrát bude řeč o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 80 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také  díky podcastu Urban Caast. Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit. Děkujeme za vaši přízeň.

P.S. Chcete newsletter podpořit a stát se naším partnerem? Ozvěte se nám.

P.P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše si jeho odběr přihlašte: 

Chci dostávat newsletter Kolem na kole


Co dodat, než že letos se bude jezdit už v 51 městech od Chebu po Třinec a hlavně: zapojit se mohou všichni, kdo se pohybují po městě aktivně, ne jenom na kole, a ne jen do práce. Počítají se například i rekreační vyjížďky, procházky nebo cesty po svých na nákupy. Stačí se zaregistrovat, ideálně v malém týmu, a potom už dát volný průchod soutěživosti.

Špatná zpráva?

Je to návykové!

A ta dobrá?

V aktivním pohybu po městě, ať už na kole, nebo po svých, můžete pokračovat i po 31. květnu, až Do práce na kole skončí. Co všechno dobrého to naší tělesné schránce, mysli i městu, kde žijeme přináší, rozebíral už loni náš newsletter #6.

Důležité: v Mladé Boleslavi a dalších 20 městech, kde mají flotilu sdílených kol a elektrokol Nextbike, můžete celý květen v rámci výzvy Do práce na kole jezdit zdarma. Jednička mezi domácími bikesharingovými společnostmi je totiž hrdým partnerem. “My výzvu vnímáme jako hnutí, které je pro lepší dopravu a spokojenější život v českých městech naprosto zásadní. Proto jsme velmi rádi spojili síly a všichni účastníci výzvy s námi jezdí celý květen zdarma,” říká Lukáš Luňák z Nextbike Czech Republic.

Jak na to?

1️⃣ Zaregistrujte se do květnové výzvy Do práce na kole 
https://lnkd.in/d3ajJgi
2️⃣ Při registraci se přihlaste k newsletteru DPNK.
3️⃣ Zaplaťte startovné a v mailu najdete kód k aktivaci vašich neomezených 30 min. výpůjček na nextbike zdarma.
4️⃣ Užívejte si vítr ve vlasech a radost z jízdy na kole po městě.


“Rozum tě dostane z A do B. Představivost Tě dostane kamkoliv.”

Tohle oblíbené přísloví trefně vystihuje podstatu mnoha debat o stavbě cyklostezek, úpravě ulic a vůbec posunu k mobilitě 21. století. Názorná ukázka, že to jde, se vždycky hodí. Tady je jeden univerzální vizuál pro běžnou ulici. Výsledkem je výrazně zklidněný prostor, komfortní pro všechny lidi, kteří se v daném místě pohybují.


Kola 10x důležitější než elektroauta

Kdo by vnímal svět jen skrz novinové a webové titulky, možná by v poslední době získal stále silnější dojem, že jakmile se všechna auta promění v elektrická, bude po problému s klimatickou krizí a problémy dopravy ve městě.

Realita? Nová studie univerzity v Oxfordu upozorňuje, že pro dosažení nulových emisí ve městech budou kola desetkrát důležitější než elektroauta.

V číslech je rozdíl jednoznačný i po započítání všem emisí včetně výroby vozidla: emise z používání kola jsou 30x nižší než pokud cestu člověk udělá benzinovým nebo dieselovým autem, a 10 nižší oproti elektrickému autu.

A navrch ještě jedna důležitá optika: doprava je otázka geometrie a prostoru, který je k dispozici, respektive který daný dopravní prostředek potřebuje - během jízdy i během parkování. A vedle špinavého vzduchu a hluku z dopravy je problém automobilové dopravy právě v ucpaných silnicích. Což žádné elektroauto nevyřeší.

Ne všechny jízdy se mohou přesunout z auta na kola nebo chůzi. Stejně tak platí, že objem cest, které se naopak mohou z auta přesunout na kola nebo pěšky, je ohromný. každá druhá cesta v ČR je kratší než 3,3 km, to je na kole cca 15 minut. Ve městě, kde je prostor vzácný a stále více to nejcennější, s čím může radnice nakládat (stačí se podívat na ceny pozemků, potažmo bydlení), se moudré radnice poznají podle toho, kam přesunou své priority.

Už dnes je evidentní, že bez kol, elektrokol a bezpečné infrastuktury, která bude lidi doslova lákat k tomu použít pro cestu do práce, do školy nebo na nákup kolo, to nepůjde.

Špičková analýza

Tip: kdo chce ještě lépe pochopit, proč budoucnost městské mobility nejsou a nebudou elektroauta, může si přečíst detailní analýzu analytika Horace Dediu Measuring the market for micromobility a poslechnout jeho rozhovor s kolegou Oliverem Brucem v 112. epizodě podcastu Micromobility. Malá ochutnávka: i kdyby všechny země investovaly miliardy eur do dotací na elektroauta jako jedna z nejbohatších zemí světa Norsko, emise CO2 do roku 2035 způsobené automobilovou dopravou … v y r o s t o u o 66%! Detaily v podcastu. Je to fascinující analýza. (Vrátíme se k ní také v některém z nejbližších vydání našeho českého podcastu Urban Caast, takže kdo nechce poslouchat anglicky, může si počkat a v mezičase poslechnout některou epizodu z bohatého archivu Urban Caastu).


Detail, který dělá hodně

Rádius, který města zvolí pro oblouky svých křižovatek, má zásadní vliv na rychlost, s níž auta křižovatkou projíždějí. A to zase zásadně ovlivňuje nebezpečí pro lidi, co ulici přecházejí po svých. Grafika to vystihuje názorně: jakmile město dovolí projektantovi, aby udělal oblouk s dlouhým poloměrem (modrá), lidé v autě projíždějí následně křižovatkou rychlostí bezmála o 23% vyšší než když se křižovatka postaví s krátkým obloukem (oranžová).

Kromě toho znamená krátký oblouk také mnohem více místa pro lidi, co jsou po svých, což se zase vrací v tom, že je dané místo atraktivnější pro chůzi.

Že nejsou ulice vytesané do kamene a dají se měnit, ba dokonce má smysl je měnit, ukazuje tahle proměna jedné křižovatky v Manile na Filipínách. Nahoře původní stav, kterým lidé v autech doslova prolétávali, protože i design křižovatky - rozlehlý, otevřený, doslova vybízející k rychlé jízdě - tento vzkaz vysílal.

Dole potom křižovatka po proměně. Jasný signál pro všechny, jakým tempem má doprava v tomto místě probíhat, plus nová zeleň, jejíž význam v ulicích přehřátých měst stále roste.

Ktrerá ulice a křižovatka by si zasloužila stejnou proměnu ve vašem městě? A píšete už radním a starostce či primátorovi?

Vzhledem k tomu, že atraktivní a bohatá města jsou ta, kde se dobře chodí pěšky a jezdí na kole, měly by mít radnice o prioritách jasno. Nebo ne?


Další pokus, jak opravit Národní plán obnovy a získat pro města mimořádné peníze na rozvoj cyklodopravy

Složité, náročné a zároveň zásadní téma - jak jednotlivé země Evropské unie využijí mimořádná balík peněz ze společného findu na obnovu a odolnost (RRF) - se v Česku dál táhne, a vláda zatím ignoruje signály z Bruselu, že má podstatnou částku alokovat na rozvoj cyklodopravy. Od prvního návrhu, který jsme připravili a poslali v listopadu loňského roku, se nic nezměnilo, v polovině dubna jsme proto podnikli další pokus a řečí úřední, aby to ministerstvo průmyslu a obchodu mělo jednodušší se zapracováním do Národního plánu obnovy, jsme nachystali další hotovou verzi kapitoly o moderní městské mobilitě.

Požadavek stojí na 3 pilířích. Všechny vycházejí z jasného doporučení Evropské komise, Evropské cyklistické federace i vývoje v mobilitě během pandemie, kdy se kola stala po celém světě novým hitem městské dopravy- Zároveň pomáhají České republice splnit základní zadání Evropské komise, že 37% všech investic z fondu obnovy musí mířit do klimaticky prospěšných aktivit.

Konkrétně jde o:

  1. Infrastrukturu pro cyklodopravu ve městech (investice min. 7,15 miliardy korun v letech 2021-2026)

  2. Fond na zvýšení dostupnosti elektrokol včetně cargo kol (392 mil. korun v letech 2022-25)

  3. Podporu rozšíření bikesharingu (258 mil. korun v letech 2021-2026)

Naši kompletní připomínku včetně připraveného návrhu, jak do Národního plánu obnovy zakomponovat, od nás dostalo koordinující ministerstvo průmyslu a obchodu 20. dubna. Podle posledních zpráv uvidíme cca v polovině května, jak to dopadlo.

Proč má tohle naše vytrvalé úsilí o finance na rozvoj cyklodopravy smysl? Stačí se podívat, co s trochou dlouhodobých investic a strategie dokázali jinde.

“Za posledních 15 let investovala Kodaň do rozvoje cyklodopravy kolem 280 milionů eur (7,3 miliardy korun). Ve městě vzniklo 400 kilometrů cyklostezek včetně 16 mostů. I díky tomu dnes 62% lidí v Kodani jezdí do práce či do školy na kole. Stejnou částku spolkly také 3 kilometry dálničního tunelového okruhu kolem Kodaně. Má smysl se dnes a denně ptát, co chceme raději.”
Morten Kabell, dřívější místostarosta Kodaně, CEO Copenhagenize Design Co. a dnes manažer společnosti Rambøll

(Pro porovnání, například 5,5 km dlouhý tunelový komplex Blanka stál Prahu 43 miliard korun, v Brně postavila státní organizace ŘSD tzv. Královopolský tunel o délce 1,2 km za 12 miliard korun. Znáte někdo délku v mezičase vybudovaných bezpečných městských cyklostezek, které jsou oddělené od aut, propojené do smysluplné sítě a mají moderní design pro 21. století? Barva se nepočítá, to už čtenářky a čtenáři newsletteru vědí.)


Proměny: Spiegelgracht, Amsterdam

Je potřeba něco dodávat k téhle proměně Spiegelgrachtu v centru Amsterdamu? Mimochodem, v Nizozemsku to nedělají jen tak z plezíru: díky tomu, že lidé v zemi každoročně najezdí bezmála 16 miliard kilometrů (cca 910 km na osobu), činí úspory jen ve zdravotním systému 19 miliard euro ročně (494 miliard korun). Tedy třikrát tolik, než může ČR nyní získat z Evropské unie v rámci plánu obnovy. Tak schválně, zda si na ministerstvech a ve vládě někdo spočítá, jak moc se náš návrh na necelých 8 miliard pro rozvoj cyklodopravy do Národního plánu obnovy vyplatí.


“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”

Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast. Najdete ve všech dobrých podcastových aplikacích. 🎧


O nás a tomto newsletteru

Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?

A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?

Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.

Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Morten Kabell, Lior Steinberg, Angela van der Kloof, Henrik Lundorff, Harri Vaarala, Martti Tulenheimo, Pekka Tahkola a mnozí další.

📣 Vydání tohoto newsletteru podpořil v rámci 2. kola svého krizového fondu Nadační fond ŠKODA AUTO. Bereme to jako výraz důvěry ve smysluplnost toho, co s newsletterem, podcastem i celým spolkem Kolem na kole děláme: pomáhat s proměnou českých měst k lepšímu.