"Každé město se může stát městem bicyklů"
📮Kolem na kole #25 | Poslední newsletter roku 2020 plný krátkého i delšího čtení | Osobní příběh: rok bez auta | Studie: jak vypadá bezpečná ulice pro lidi 🚶🏼🚲🚙🚌 | Proměny: Varšava
#25 29. prosince
Ahoj a dobrý den, právě čtete poslední vydání našeho newsletteru v roce 2020. I tentokrát bude řeč o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 80 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také díky novému podcastu Urban Caast. Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit. Děkujeme za vaši přízeň. Do nového roku všechno dobré!
P.S. Chcete nás podpořit a stát se jedním z partnerů newsletteru a podcastu? Napište nám.
P.P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše si jeho odběr přihlašte:
Rok bez (vlastního) auta
Konec roku bývá obdobím bilancování a rok 2020 se svou koronavirovou pandemií k tomu vybízí dvojnásob. Ti z vás, kteří čtete newsletter pravidelně víte, jak velké změny udělala ve svých ulicích moudrá města jako Milán, Tirana, Londýn či Berlín. Pro Tomáše Dvořáka, rodáka z Chebu, který už roky žije a pracuje v rakouském Salzburgu, byl stereo rok 2020 výjimečný ještě z jednoho důvodu: loni před Vánoci s partnerkou vrátili na dopravní inspektorát registrační značky od svého osobního auta.
Nejkrásnější vánoční dárek
Tehdy to komentoval slovy “Nejkrásnější vánoční dárek. O jednu starost méně.” Uteklo 12 měsíců a Tomáš byl tak laskav, že pro čtenářky a čtenáře našeho newsletteru sepsal, jaký ten první rok bez vlastního auta vlastně byl. Třeba to bude inspirace pro někoho dalšího.
“Loni, začátkem prosince, jsme se nadobro vzdali našeho auta. Už jsme si nedovedli dál ospravedlnit, proč ho potřebujeme. Přestože auto fungovalo dobře, způsobovalo nám spoustu stresu - technická kontrola, opravy, výměny pneumatik a oleje, spousty složenek... Roční pojištění na naši benzínovou Astru 1.4 vycházelo v Rakousku na 650€, k tomu dálniční známka 90€, technická kontrola 60€, opravy 400-600€. Navíc benzín, olej, mýtné, parkování, myčka. Dokud jsme auto vlastnili, najezdili jsme průměrně 10 tisíc kilometrů ročně, to by jen za benzín bylo suverénně dalších 1000€. Velká část z toho byly cesty za rodiči do Čech na trase Salzburg <-> Cheb, 350 km každý směr. Přitom jde stejná trasa jet v klidu vlakem, za pár euro (Bayern-Böhmen Ticket), ve srovnatelném čase.
Velké vzdálenosti jezdíme vlakem. Za 66€ ročně si platíme zákaznickou kartu ÖBB Vorteilscard 66, jízdenky pak stojí polovinu ceny. Na většinu cest si s sebou bereme do vlaku kolo. Protože je to nejsnazší způsob, jak pak pokračovat v cestě.
V létě koupili stavební pozemek v Korutanech a rozhodli se, že tam postavíme malou dřevostavbu. Většinu nářadí, lehčí materiál a denní dojíždění na stavbu řešíme na kole. Co nedovedeme odvézt na vozíku za kolem, přepravujeme autem vypůjčeným v rámci carsharingu rakouských drah. Zatím jsme si auto vypůjčili celkem 6x. Z toho 5x ÖBB carsharing a 1x dodávka od Buchbinder. Celkem jsme najeli 1250km a zaplatili 340€.
Na kole zásobujeme i naši kavárnu. Už přes rok nám slouží mnichovský Hinterher nákladní vozík. Vozíme kafe, mléko, sušenky, zmrzlinu, limonády, nádobí, květiny, všechno. Oproti autu trvá cesta o půl hodiny déle. Jenže jízda na kole je zážitek. Autem to byl stres v zácpách na dálnici, na kole jedu přírodou, po cyklostezce podél potoka. Salzburg je jedna velká rovinka, není tak problém táhnout 60 kg jídla a pití na vozíku. Kdyby tu byly kopce, vyřeším to elektrokolem.
Nelitujeme, že jsme se auta zbavili. Máme mnohem míň starostí, stresu, nákladů. A můžeme celé dny jezdit na kole. Takový bonus jen tak něco nevyváží.”
Pár překvapení za prvních 12 měsíců
Nepotřebujeme už naše garážové stání. Pronajímáme ho dál za 40€ měsíčně a peníze používáme na platby carsharing auta (počítáte garáž do fixních nákladů auta?)
Bez auta víc plánujeme. Nechceme jezdit 2x denně na druhou stranu města do obchodu pro chybějící drobnost
Cargo vozík je možné si vzít do obchodu místo nákupního košíku
Kolo je skvělé téma k hovoru a rozpoznávací symbol - podle kola si mě pamatují ve stavebninách, na pile i na úřadě
Ve stavebninách nám půjčili zdarma vlastní dodávku, když viděli, jak jsme přijeli (“přece to nebudeš tahat na kole?!”) 🤣
Sečteno a podtrženo, prvních 12 měsíců bez vlastního auta znamenalo pro Tomáše a jeho manželku pohodový život bez omezení, solidní finanční úsporu, nové zážitky a spoustu pohybu na čerstvém vzduchu. Slovy našeho oblíbeného přísloví: “Rozum Tě dostane z A do B. Představivost Tě dostane kamkoliv.” Až pojedete přes Salzburg, určitě přibrzděte na dobré kafe a něco k zakousnutí u nich v kavárně.
“Nemůžete budovat lepší město pro život, když v něm dopustíte více dopravy.”
Starostka Paříže Anne Hidalgo, která letos ve volbách suverénně obhájila svůj mandát s programem, který počítá mj. s odstraněním 70 000 parkovacích míst pro auta v ulicích města, vybudováním stovek kilometrů nových cyklostezek a vysazením 170 000 nových stromů. (o jejím konceptu 15minutového města byla v našem newsletteru řeč už v lednovém vydání číslo 5)
“Každé město se může stát městem bicyklů”
Morten Kabell má za sebou bohatou kariéru: jako místostarosta Kodaně byl jedním ze strůjců proměny města, díky které tam dnes jezdí na kole do práce či do školy šest lidí z deseti. Čtenářky a čtenáři našeho newsletteru dobře znají jeho trefný výrok o tom, jak v Kodani dokázali postavit tolik cyklostezek. Poté vedl světoznámou poradenskou firmu Copenhagenize Design Co., kterou si najímají starostové po celém světě, aby i jejich městu a regionu pomohli zbavit se závislosti na autech a pokročit do 21. století. Byl jedním ze šéfů Evropské cyklistické federace, která kromě jiného v Bruselu zastupuje zájmy aktivní mobility. Od ledna se vrací do Kodaně, aby posílil mezinárodní konzultantskou společnost Rambøll. Ještě předtím si ho však pozval koncern Volkswagen, aby v obsáhlém rozhovoru spolu s bývalou eurokomisařkou Connie Hedegaard popsal výhody, kterou proměny měst od aut k aktivní mobilitě skrývají. Z rozhovoru vybíráme:
Connie Hedegaard: “Máme teď příležitost podpořit ekonomiku, vypořádat se s klimatickou krizí a vytvořit nová pracovní místa, to vše najednou. Můžeme začít lépe designovat naše města, stavět lépe naše domy a proměnit naše ekonomiky v cirkulární. K tomu potřebujeme lídry, kteří nemyslí jen v uzavřených silech, nýbrž jsou schopni vnímat věci v souvislostech. Pandemie nám to všem ukázala: pro společnost je extrémně drahé, když se ignorují varování odborníků na danou věc.”
Morten Kabell: “Máme po ruce všechna praktická řešení. Víme za jakých okolností jsou lidé připraveni vyměnit své auto za kolo. Víme, že můžeme městům ulevit od nekonečných kolon, že přepravní firmy mohou ušetřit miliardy, když zvolí dopravní prostředky, které v těch kolonách neuvíznou. A že teď v krizi nemusí být na bezpečnou cykloinfrastrukturu dostatek peněz? Ve srovnání s ostatními dopravními projekty je infrastruktura pro bezpečný pohyb lidí na kolech levná. Když do ní začala investovat Kodaň, nebylo to žádné politické rozhodnutí postavené na ideologii. Město bylo chudé a potřebovalo takovou infrastrukturu, kterou si mohlo dovolit. Dnes je Kodaň mnohem bohatší než před 20-30 lety. Vděčí za to mj. i tomu, že investovalo do velmi efektivního způsobu dopravy po městě. Kodaň neudělala nic, co by nemohlo udělat každé jiné město. Není potřeba vymýšlet nic složitého nebo high tech, když je řeč o oddělení infrastruktury pro lidi na kolech. Stačí mít na mysli děti a vytvořit prostor, který by děti mohly a chtěly samy použít na svou cestu třeba do školy. Každé město se může stát městem bicyklů.”
Connie Hedegaard: “Zásadní výhoda, když se člověk pohybuje po městě na kole, je, že ušetří. A to jak čas, tak peníze. Já se třeba mohu z domova dostat do centra Kodaně na kole naprosto spolehlivě za 25 minut. Autem by mi to trvalo - v závislosti na hustotě provozu - nejméně 50 minut. Navíc mám na kole aktivní pohyb, i pohodovou městskou jízdou na městském kole se udržuji fit, jsem na čerstvém vzduchu. A ušetřím za parkování. Městští a dopravní plánovači musejí změnit svůj způsob myšlení: motoristé nejsou jediní, na koho je potřeba myslet.”
Čára místo cyklostezky znamená nebezpečí aneb Barva není infrastruktura
Také jste se už potkali s argumentem, že oddělovací čára nebo dokonce jen piktogram se siluetou člověka na kole je lepší než nic? Že se tam - tedy do ulic měst, kde jsou občas pruhy pro auta širší než ten rychlý levý na dálnici - poctivá a moderní oddělená cyklostezka nevejde? Zkušenosti ze světa to vyvracejí už dlouho. Jak by koneckonců nemohlo mít město místo pro dopravní prostředek, který za jízdy potřebuje 10 m2, když auto potřebuje rovných 300 m2 a na jedno parkovací místo pro auto pohodlně narovnáte osm až deset bicyklů. Tenhle tweet to shrnuje výstižně:
Kdo chce mít po ruce i tvrdá data, že barva jako infrastruktura pro bezpečnou cyklodopravu nefunguje ani pro lidi na kolech, ani pro lidi za volantem aut, může sáhnout po dvou čerstvých studiích: jedna je z Berlína, druhá z Londýna. Závěry v kostce?
chráněná, oddělená cyklostezka snižuje riziko zranění člověka na kole o 40-65%
namalovanou čarou vyznačený jízdní pruh pro cyklisty (u nás tzv. ochranný) zvyšuje riziko zranění lidí na kole o 34% o proti stavu bez pruhu, nemluvě o tom, že auta přes něj či v něm často parkují
za bezpečnou a žádoucí považuje oddělenou cyklostezku také 88% lidí, kteří jedou po dané ulici autem
Londýnské studii se přehledně věnoval Vojtěch Benedikt ve vlákně na svém twitteru, německou studii si potom můžete v češtině přečíst díky překladu Martina Stránského z webu Prahou na kole. Hlídejte si také jubilejní 10. epizodu našeho sesterského podcastu Urban Caast, kde bude o moudrých městech a infrastruktuře řeč s fajnovým hostem. Najdete během pár dní ve všech dobrých podcastových aplikacích nebo na urbancaast.cz.
Evropané chtějí svá města bez aut i po skončení nouzového stavu
Chvíle, kdy se ulice zklidnily, vyprázdnily od aut a vzduch vyčistil od prachu i emisí, byly jedním z plusových momentů výjimečných opatření, která v reakci na jarní šíření koronaviru po světě dlouhé týdny panovala. Satelitní snímky znečištění mluvily jasnou řečí, stejně jako fotografie z nejrůznějších měst za běžného provozu a v době nuceného klidu. Průzkum v 21 městech Evropy potom jasně potvrdil, že čistý vzduch a zklidněné ulice si lidé přejí i v budoucnosti.
Podpora tomu, aby radnice přerozdělily veřejný prostor a namísto autům ho otevřela lidem co jsou pěšky, jednou na kole, nebo veřejnou dopravou, jde napříč kontinentem, od 64% v německém Autolandu po 85% v italských mětech. Magazín Politico celý článek uvedl všeříkající fotkou z Paříže, která svou atmosférou připomínala legendární snímek Beatles na přechodu Abbey Road.
Proměny: Varšava
“Kde je vůle, tam je cesta” platí i v hlavním městě Polska, a to doslova. Promyšlenou a kreativní úpravou komunikací v centru vzniklo řešení, které celý prostor otevřelo, propojilo a umožnilo, že za hodinu pojme mnohem více lidí než když to byl jen pustý a uzavřený vedle ulice pro auta. Kolik takových míst, kde by jednoduchá úprava dokázala pomoci, byste našli ve vašem městě? A napsali jste to už své starostce či primátorovi?
“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”
Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast. Najdete ve všech dobrých podcastových aplikacích. 🎧
O nás a tomto newsletteru
Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.
Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Lior Steinberg, Angela van der Kloof, Henrik Lundorff, Harri Vaarala a mnozí další.
Víte o někom, kdo by si newsletter také rád četl? Udělejte mu radost a přepošlete mu ho s tím, ať začne také odebírat.