Revoluce, kterou Česko zatím ignoruje

📮Kolem na kole #29 | Jak k volbám či na očkování | Kde se prodalo víc elektrokol než elektroaut? | LEGO a cykloinfrastruktura | Český plán obnovy dál cyklodopravu ignoruje | Radost v Plzni

#29 18. března

Ahoj a dobrý den, poptávka po kolech a elektrokolech láme rekordy, dvojitý ministr Havlíček a jeho tým dál vytrvale ignorují moderní městskou mobilitu v Národním plánu obnovy a vy čtete nové vydání našeho newsletteru. I tentokrát bude řeč o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 80 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také  díky podcastu Urban Caast. Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit. Děkujeme za vaši přízeň.

P.S. Chcete vydávání newsletteru podpořit a stát se po boku Nadačního fondu ŠKODA AUTO také naším partnerem? Napište nám.

P.P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše si jeho odběr přihlašte: 


K volbám na kole? Jde to.

Je řada způsobů, jak poznat civilizovanou zemi 21. století. Jednoduchost, s níž umožňuje lidem pohybovat se po svých nebo na kole, je rozhodně v TOP 10 a bude dál stoupat, protože přímou úměrou ovlivňuje kvalitu života ve městech.

Očkování proti #covid19? Když měla 89letá dáma Mevrouw Wester z nizozemského městečka Zoetermeer poblíž Haagu svůj termín , sedla automaticky na kolo a těch 20 kilometrů tam a zpátky si dojela. “Samozřejmě na kole, jak jinak,” reagovala ve videu, když se jí reportéři ptali, zda-li zvažovala i jinou cestu.

Nebo volby? V Nizozemsku, zemi, kde je více kol než obyvatel, už to letos šlo na kole i přímo k volebním urnám. Přijet šlo tedy vždy, letošní novinkou, kterou přinesl covid, jsou tzv. průjezdní volební místnosti. Na kole volila například starostka Amsterdamu Femke Halsema nebo odstupující premiér Mark Rutte, který je svou diplomacií na kole proslulý v Nizozemsku i na světové scéně. Zda bude pokračovat i v dalších 4 letech se ukáže v nadcházející týdnech; volby jeho strana vyhrála.


Evropské země investují do rozvoje cykloinfrastruktury miliardy. Česká vláda dál mlčí.

Také stále marně čekáte, kdy česká vláda představí Národní plán obnovy a řekne, kolik miliard hodlá v dalších letech investovat do rozvoje moderní městské mobility, zejména do výstavby cyklostezek a celkového rozvoje cyklodopravy? Pravidelné čtenářky a čtenáři našeho newsletteru vědí, že se tématu věnujeme od loňského podzimu, kdy nabral plán Evropské komise jasné obrysy. Bude to lehce přes pět miliard korun, aby se česká vláda alespoň vyrovnala té slovenské, přepočítáme si to na počet obyvatel? 7 miliard korun, aby se investicí do budoucnosti alespoň vyrovnala Belgii? Nebo rovnou bezmála 100 miliard korun, aby dorovnala ambice a vizi irské vlády? V největším evropském fondu obnovy (Recovery and resilience facility, RRF) a dalších menších nástrojích čeká 750 miliard eur, pro Českou republiku se počítá s bezmála 180 miliardami korun a podmínkou pro všechny členské země je, aby 37% všech financí směřovalo do investic zlepšujících klimatickou bilanci a investice proběhly do konce roku 2026. Jak říká viceprezident Evropské komise Frans Timmermans:

“Kvůli znečištěnému ovzduší zemře každý rok v Evropě předčasně 400 000 lidí. Kolo je z podstaty věci 100% řešení na cestě k čistějšímu ovzduší, ke snižování emisí skleníkových plynů. Investovat do výstavby nových, moderních a bezpečných cyklostezek znamená zvyšovat kvalitu života ve městě. To je to, co lidé v celé Evropě chtějí. Investice do bezpečné, oddělené a propojené sítě stezek je investice, které se nelituje.”

Podle průběžných zpráv z Evropy se už formuje skupina zemí, které to pochopily a do svého národního plánu, který musí předložit Evropské komisi ke schválení, už investice do moderní městské mobility zařadily. Namátkou:

  • Slovensko: 100 milionů eur (~2,6 miliard korun).

  • Rumunsko: 9,7 miliard eur (~252 miliard korun)

  • Itálie: 7,55 miliard eur (~196 miliard korun)

  • Portugalsko: 1 miliarda eur (~26 miliard korun)

  • Belgie: 250 milionů eur (~6,5 miliardy korun)

  • Německo: 1,46 miliardy eur (~38 miliar korun)

  • Irsko: 1 milion eur každý den funkčního období současné vlády, celkem 1,8 miliardy eur (~47 miliard korun)

Státní tajemník slovenského ministerstva dopravy Jaroslav Kmeť doplnil investici ve výši 100 mil. eur jasným osobním vzkazem: “Verím, že sa ignorácia cyklodopravy zo strany ministerstva dopravy a výstavby už nikdy nebude opakovať.”

Co všechno je potřeba do národního plánu obnovy doplnit z pohledu cyklodopravy jsme spojenými silami spolku Kolem na kole, Nadace Partnerství a Partnerství pro městkou mobilitu připravili v souhrnném dokumentu už loni v listopadu.

Evropská cyklistická federace dokonce připravila i přehledný manuál, jakým způsobem mohou úředníci příslušných ministerstev národní program obnovy napsat, aby splnil zadání Evropské komise a prošel schvalováním, které musí proběhnout nejpozději do konce dubna 2021. Co víc ještě chtít?

Česká vláda zatím mlčí. Je možné, že o tuhle příležitost posunout se do 21. století občany České republiky připraví a vyhodí peníze za něco jiného? V chaosu koronavirové krize (“Best in covid”) to může vypadat jako téma, které počká, jenže opak je pravdou. Koneckonců, už legendární hokejista Wayne Gretzky slýchával od svého otce památnou větu: “Brusli tam, kde puk bude, ne tam, kde je teď.”


“Už mnohokrát v historii proměnily pandemie to, jakým způsobem ve městech fungujeme. Koronavirová pandemie není výjimkou. Jakou revolucí procházejí města po celé Evropě?” Dokument BBC, který si nenechte ujít.


Elektroauta? Jen zlomek toho, kolik si lidé kupují elektrokol.

To, jakými proměnami moudrá evropská města procházejí, se odráží také na zájmu lidí o nákup kol a elektrokol. Čísla za rok 2020 jsou ohromná. Jenom v Německu si lidé pořídili více elektrokol, než se prodalo elektrifikovaných aut (bateriových + hybridních) v celé Evropě. Když zůstaneme jen v Německu, poměr elektrokol a čistě elektrických aut byl také drtivý: 10:1 ve prospěch elektrokol. Prodalo se jich téměř 2 miliony a meziroční nárůst prodejů elektrokol tak opět činil přes 40%. Magickou hranici překonaly v Německu také prodeje cargo kol: přes 100 000, tři ze čtyř přitom byla elektro.

Rekordy padaly také ve Švýcarsku (500 000 kol, z toho 170 000 elektrokol, tzn. každé třetí kolo už elektro) či Francii, kde si lidé každý den koupili 10 000 kol (2020: celkem 3,3 milionu kol, z toho ~500 000 elektrokol). V Nizozemsku, které je v mnoha ohledem největším inovátorem a lídrem moderní městské mobility, si lidé dokonce v roce 2020 poprvé koupili více elektrokol, než se v zemi prodalo aut. Ne jen elektroaut. Všech aut. Průměrně investovali do nového elektrokola rekordních 2259€.

Co z toho vyplývá?

  1. Zájem lidí pohybovat se jinak než jen autem roste a covid tu proměnu preferencí v mnoha zemích a městech výrazně urychlil.

  2. Rapidně roste počet lidí, kteří budou vyžadovat po svých radnicích i vládách investice do bezpečné infrastruktury, aby to, co si pořídili, mohli i se svými rodinami a přáteli komfortně používat stejně, jako lidé v moderních městech západní Evropy.

  3. Celý segment cyklodopravy - výroba, prodej, servis - generuje v Evropě stále větší tržby i počet pracovních míst. To do oboru v dalších letech přitáhne další investory a podnikatele. Také Evropská komise tomu trendu velmi naslouchá a podporuje ho, často i přímými jednáními s městy.

  4. Nůžky mezi městy, regiony a státy, které to pochopily a začnou podmínky pro cyklodopravu vytvářet, a těmi zaostalými, se budou rychle rozevírat. Pozná se to brzy na jejich atraktivitě; trend práce na dálku ještě více usnadní lidem vybrat si místo k žití tam, kde se budou moci pohybovat bez závislosti na autě. Nač denně dojíždět autem 150 kilometrů a trávit hodiny v kolonách, když jde žít a pracovat jinak.

  5. Zatímco výrobci aut i elektrárenské společnosti už počítají miliardové investice na budování husté dobíjecí infrastruktury pro auta a začínají lobbovat také o veřejné zdroje (národní rozpočty i fondy EU), elektrokola žádnou nákladnou dobíjecí infrastrukturu nepotřebují.

  6. Podpora cyklodopravy a mikromobility obecně se bude rovnat dekarbonizaci dopravy. V situaci, kdy města, kraje i vlády musejí začít plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody a snižovat emise skleníkových plynů, poroste význam jednoduché matematiky: překlopit veškerý vozový park na elektroauta potrvá desítky let, stálo by to stovky miliard a ještě nic nevyřešilo s přeplněnými ulicemi i silnicemi, protože elektroauto zabírá přesně tolik místa jako to naftové nebo benzínové, nemluvě o emisích a energii, která se spotřebuje při jeho výrobě. Vzhledem k tomu, že sedm jízd z deseti je kratších než 7 kilometrů, každá druhá dokonce kratší než 3,3 kilometru, leží odpověď přímo před očima. Elektrokolo.
    (Mimochodem, kdo by chtěl do sebe a svých cest investovat už dnes, vybere si také v e-shopu ŠKODA AUTO)


I LEGO chápe, že se doba mění

Jakou proměnou svět mobility prochází ukazuje krásně i příběh populárních stavebnic LEGO. Dánský výrobce kostek, se kterými si rádi hrají lidé od 2 do 100 let věku, dosud vytrvale sázel na svět, ve kterém vládnou auta. Před časem sice přidal do svých setů také kola, ale po cyklostezkách na jeho základních deskách nebylo ani památky. Ba naopak, tak jako silnice začaly zabírat stále více místa v reálném světě, i LEGO je na svých deskách neustále rozšiřovalo.

Nic na tom nezměnil ani nárůst popularity kol v Kodani i celém Dánsku, ani jmenování Kodaně nejlepším městem pro cyklodopravu na světě, ba dokonce ani první prosby z řad věrných zákazníků a stavitelů. Až loni, kdy celý svět v době koronavirové krize hromadně přesedl na kola, začalo LEGO otáčet. Na konci roku vydalo první sadu s cargo bikem, které jsou po celé Evropě stále populárnější (fenoménu se opakovaně věnoval i náš sesterský podcast Urban Caast, naposledy v epizodě 13), a také s první oficiální cyklostezkou. V modré barvě, jak se na rozdíl od nizozemského červeného koberce používá v Kodani. A také tak mikro úzkou, že to celý svět pobavilo, protože se do ní na šířku nevešlo ani to cargo kolo, které je součástí nové sady LEGO City.

Pro nizozemského poslance Marcela Steemana to byl signál, že je potřeba tlak na LEGO zvýšit. Připravil proto návrh, jak by mohla vypadat sada s plnohodnotnými cyklostezkami, kterých má kolem sebe v Nizozemsku 37 000 kilometrů. Takticky je dokonce opět navrhl v modrém designu z Kodaně. A světě div se, LEGO jeho návrh zařadilo na platformu #LEGOIdeas, kde mohou lidé hlasovat a dát tak výrobci signál, že si zrovna tuhle sestavu rozhodně přejí zařadit do výroby a prodeje. Dodnes pro sadu nazvanou prozaicky Cyklostezky hlasovalo 7880 fanoušků z celého světa a další přibývají každým dnem. Podmínkou je získat alespoň 10 000 hlasů a hlasovat může každý. Přidáte se?


Plzeň zklidní centrum

Dobrých zpráv, že se věci alespoň po kouskách hýbou kupředu i v českých městech, není nikdy dost. V Plzni se teď díky vytrvalé práci náměstka primátora pro dopravu a životní prostředí Michala Vozobuleho mohou těšit na zklidnění jedné z hlavních tepen ve městě: Americké třídy. Otevřená zůstane pro veřejnou dopravu, kola i záchranáře, naopak individuální automobilová doprava už neprojede. Dosud tam v běžný den projíždělo až 14 000 aut. „Pomůže to městu Plzni v jeho rozvoji a Americké třídě k tomu, aby opravdu byla městským bulvárem nikoli tranzitní silnicí,“ shrnul náměstek Vozobule rozhodnutí zastupitelstva, které jasnou většinou podpořila také opozice.


Proměna: Lublaň, Slovinsko

Centrum bez aut, otevřené lidem, co jdou po svých, nebo jedou na kole. Lék, která na problémy s dominantní autodopravou nasazuje stále více měst. Slovinská metropole Lublaň ho má už přes 10 let. Historické město bývalo také plné aut, dnes tu provoz klesl o třetinu, zatímco dvakrát více lidí se po městě pohybuje po svých a také přesun na kolech vzrostl o polovinu. Ve městě klesl hluk, lidé, kteří přijedou autem, mohou zaparkovat v některé z podzemních garáží mimo centrum. Mezi místními jsou oblíbená také sdílená kola, zdejší flotila BicikeLJ udělá v 300 000 metropoli každoročně přes milion jízd. Šlo to všechno hladce a skoro samo? Ani náhodou, i ve slovinském hlavním městě stála na začátku skupina osvícených a aktivních politiků, kteří se nebáli prvotních protestů, využili znalostí ze světa a otevřeli město lidem. Starosta Zoran Janković a jeho tým dostali důvěru voličů už pětkrát po sobě. “Zlepšení veřejného prostoru udělá pro unikátnost a atraktivitu města víc než auta a parkoviště,” připomíná místostarostka Tjaša Ficko. V roce 2016 byla dokonce Lublaň vyhlášena Hlavním zeleným městem Evropy a jeho proměna v místo, kde se dobře žije, dál pokračuje. Velký příběh proměny Lublaně najdete také na webu NESEHNUTÍ.


“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”

Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast. Najdete ve všech dobrých podcastových aplikacích. 🎧


O nás a tomto newsletteru

Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?

A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?

Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.

Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Morten Kabell, Lior Steinberg, Angela van der Kloof, Henrik Lundorff, Harri Vaarala, Martti Tulenheimo, Pekka Tahkola a mnozí další.

📣 Vydání tohoto newsletteru podpořil v rámci 2. kola svého krizového fondu Nadační fond ŠKODA AUTO. Bereme to jako výraz důvěry ve smysluplnost toho, co s newsletterem, podcastem i celým spolkem Kolem na kole děláme: pomáhat s proměnou českých měst k lepšímu.