Zpátky, nebo dopředu?
📮 Kolem na kole #37 | Pozvánka na filmový večer: už v úterý v Pluhárně | Návraty do škol: jak se vyhnout kolapsům | Třicítka ve městech má smysl | Proměny: Old Bethnal Green Road, Londýn
#37 13. září
Pěkný den a ahoj,
Prázdniny jsou za námi, školní rok i horký politický podzim naopak v plné běhu. Jak moc vám newsletter o moderní městské mobilitě scházel? Děje se toho mnoho a tak bude tohle vydání na přelomu léta a podzimu plné odkazů na dobré čtení a věcí k zamyšlení. Není to pro každého, jako ostatně každá změna. I tentokrát bude řeč o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 80 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také díky podcastu Urban Caast. Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit. Děkujeme za vaši přízeň.
P.S. Dává vám newsletter smysl? Pošlete ho dál, svým známým, kolegyním a klidně i oponentům, kterým zatím moderní městská mobilita uniká:
Pozvánka na úterý: Filmový večer s debatou
Někdy je fajn přeskočit z virtuálního světa do toho fyzického - tak jako už v úterý, přímo ve městě automobilků. Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života? A jak se tomu můžeme přiblížit u nás, i ve městě automobilů? Tohle je motto tohoto newsletteru od prvního vydání a teď také téma filmového večera s diskusí už v úterý 14. září. Nejprve film Proč svět jezdí na kole (Why we cycle) a potom debata se všemi, které moderní městská mobilita zajímá. Proč? Protože svět se mění a dobrá města s ním. Pořádá boleslavský spolek Kolem na kole jako tečku za jarní výzvou Do práce na kole, která měla letos ve městě automobilů rekordní účast. Vstupné dobrovolné, začátek v 19:30 ve stále populárnější industriální Pluhárně. (Pokud to máte do Mladé Boleslavi daleko, tip pro vás: film Why we cycle si můžete pustit i doma z portálu vimeo on demand)
Zpátky do škol a školek, zpátky do kolon?
Může, a také nemusí. Rozhodnutí máme v rukou my dospělí. Tím, kde se rozhodneme bydlet. Tím, jak daleko od domova školku či školu dětem vybereme. Jak moc u toho vybírání zohledňujeme dopravu. A jak moc velkou soudnost máme, když dobrovolně zvolíme dlouhé dojíždění a potom při postávání v kolonách aut nadáváme, “…že to zase nejede…”
V Kodani bezmála tři děti ze čtyř dorážejí do školy po svých, až už pěšky, nebo na kole. A školka ve finském Oulu, 173 kilometrů pod polárním kruhem, může vypadat jako na snímku Harriho Vaaraly. Nizozemské děti patří mezi nejšťastnější na světě mj. i díky tomu, že se mohou po svých městech pohybovat samostatně a bezpečně - díky zklidněné dopravě, bezpečné infrastruktuře a kolům.
Základní podmínka zní: dopravně zklidnit okolní školek a škol, vykázat auta minimálně mimo bezprostřední prostor před školou a začít se řídit základním pravidlem urbanisty Jana Gehla pro moudrá města: “Všechno, co v tomto městě děláme, děláme pro to, abychom lidi zvali k co největšímu používání kol a pěší chůze v jejich každodenním fungování.”.
Kdo by chtěl konkrétní návod, může se inspirovat třeba v loňském vydání našeho newsletteru (Zpátky do škol: po svých, na kole, nebo zase mamataxi?), nebo sledovat vyspělá města. Že to jde, ukazuje i tenhle krátký příběh Robina Bevana z anglického města Southend-on-sea: “Když jsem před 15 lety začínal v naší škole jako ředitel, jezdilo do školy na kole jenom deset dětí. Dnes, první den nového školního roku, byly naše nové stojany skoro plné. Přes 150 kol!” O pár dní později ředitel Bevan potom hlásil nový rekord: 204 žáků a učitelů, kteří dorazili do školy na kole.
Třicítka je nová padesátka: první výsledky z Bruselu
O přínosech zklidnění autodopravy na 30 km/h tady byla v newsletteru řeč už opakovaně (např. ve vydání #6 z února 2020: Jednoduché řešení na živější ulice a bohatší město? Rychlost upravená na 30 km/h, letos v květnu ve vydání #32 nebo v rozhovoru se šéfredaktorem Hospodářských novin Jaroslavem Maškem pro jeho podcast Ranní brífink), věrné čtenářky a čtenáři jsou tím pádem v obraze. Platí plošně ve Španělsku, dlouho už s 30 km/h pracují města ve Skandinávii. V Bruselu tuto maximální rychlost zavedli na většině ulic od 1. ledna a po šesti měsících mají i ti největší odpůrci na stole jasná fakta:
o 25% méně vážných zranění a zabití při automobilových bouračkách
o polovinu nižší hluk z dopravy (-2,5 - 3,9 dB(A))
Elke Van den Brandt, ministryně dopravy v regionu Brusel, získala za toto opatření cenu Leadership award od Mezinárodní cyklistické federace. Zklidnila totiž dopravu ve městě navzdory hlasitým křiklounům v médiích i na sociálních sítích. Ona sama přitom rozhodnutí považuje nejen za správné z pohledu kvality života pro všechny obyvatele města - i pro ty kteří výhody zatím nevidí - a zároveň jako relativně jednoduché, protože se naučila rozlišovat mezi šumem a tím podstatným: “Na začátku jsme sice čelili ojedinělým hlasitým protestům, ale my jsme měli data: když jsme se už předtím ptali lidí, zda-li by si přáli v Bruselu zklidnit provoz a zavést 30 km/h ve své ulici, v místě, kde sami žijí, 75% dotazovaných odpovědělo jednoznačně ano.”
Od pondělí 30. srpna platí 30 km/h také na drtivé většině ulic v Paříži, jejíž starostka Anne Hidalgo - a od neděle také čerstvá kandidátka na budoucí prezidentku Francie -vytrvale proměňuje francouzskou metropoli zpátky v město atraktivní k životu i podnikání. Proč to celé má smysl trefně shnul ve své obsáhlé analýze urbanista a architekt Peter Berdnár: “Plošné zavedení třicetikilometrového limitu v centrech měst by umožnilo prakticky zadarmo a rychle výrazné zlepšení podmínek pro všechny včetně řidičů, kteří jsou také většinu svého času chodci. … Místo nezaplatitelných, nefunkčních a skutečně radikálních vizí budoucích okruhů a radiál stačí k nejrychlejší cestě za lepším jet občas trochu pomaleji.”
V Česku zatím radnice odvahu sbírají a pokud už vůbec dopravu zklidňují, tak postupují klasickou, ve zdejších luzích a hájích oblíbenou salámovou metodou - tu čtvrť, tu jedna dvě ulice. Problém je, že tento přístup kromě zkušeností z Helsinek a Bruselu či doporučení OSN popírá základy lidské psychologie i dobrého designu. Pravidlo č. 1: používání - v tomto případě prostředí, ulice - musí být intuitivní. Proto má 30 km/h jako výchozí rychlost pro pohyb aut ve městě zásadní význam i pro lidi za volantem.
Nextbike: první milion a tipy na výlety
Nejdostupnější bikesharing v České republice ohlásil začátkem srpna rekord: s flotilou sdílených kol Nextbike udělali jejich uživatelé v Česku letos už milion jízd, a to ještě před silnou podzimní sezonou. Momentálně jezdí kola a elektrokola Nextbike ve 22 městech od Berouna po Havířov. Kdo hledá inspiraci, kam na nextbiku vyrazit, najde zásobu tipů na blogu. Pro připomenutí, pro používání flotily Nextbike ve všech městech stačí jedna aplikace v mobilu.
Slov netřeba
Pamatujete, jak loni v létě nizozemské značce Van Moof zatrhla televizní rada ve Francii vysílání jejich reklamy, protože “…vyvolává atmosféru strachu…”? Další růst značky to rozhodně nezastavilo, na jaře a v létě nabrala další investice od nových investorů a dál kráčí za svým cílem dostat do konce této dekády na (eletro)kola další miliardu lidí na celém světě. Nový spot mluví sám za sebe.
Proměny: Old Bethnal Green Road, Londýn
Ještě v lednu 2020 byla tahle relativně úzká ulice rušným tahem rezidenční čtvrtí Hackney v centru Londýna, kudy si lidé v autech ve dne v noci zkracovali cestu městem. O rok později, díky kompletní proměně designu ulic, najednou obyvatelé Old Bethnal Green Road získali zklidněný veřejný prostor. Zmizel hluk, kolony i “oblíbené” automobilové závody, které se na zdejší ulici čas od času odehrávaly bez ohledu na lidi, kteří zde žijí. Radnice zklidnila celou čtvrť, čtyři školy v bezprostředním okolí i oba parky najednou dostaly úplně jinou kvalitu, stejně jako život na Old Bethnal Green Road.
“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”
Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast. Najdete ve všech dobrých podcastových aplikacích. 🎧
O nás a tomto newsletteru
Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.
Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Morten Kabell, Lior Steinberg, Angela van der Kloof, Henrik Lundorff, Harri Vaarala, Martti Tulenheimo, Pekka Tahkola a mnozí další.