Jak se dá přemýšlet o parkování
📮 Kolem na kole #34 | Kde se ztrácejí peníze za parkování aut | Posledních pár dní na film o proměnách měst | Nový Urban Caast 🎙 | O smysluplnosti 30 km/h pro podcast HN
#34 29. května
Pěkný den a ahoj,
Stihli jste už nový film o tom, jak proměnu své městské mobility a tím pádem i měst dokázali zařídit v Nizozemsku? Pokud ne, máte ještě posledních pár dní zjistit, co to znamená Together we cycle. Snadněji pak budete vstřebávat i analýzu parkování aut v jednom středním městě ve středních Čechách nebo ukázku proměny jedné ulice v Kodani. To vše na vás čeká v novém vydání vašeho oblíbeného newsletteru. I tentokrát bude řeč o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 80 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také díky podcastu Urban Caast. Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit. Děkujeme za vaši přízeň.
P.S. Chcete newsletter podpořit a stát se naším partnerem? Ozvěte se nám.
P.P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše si jeho odběr přihlašte:
Je potřeba něco dodávat? Na komára si také neberete tank. A jde to i v dopravě. Vždyť i v Česku je každá druhá naše cesta kratší než 3,3 km. Čerstvá kampaň britské organizace #BikeIsBest. Jak by fungovala v Česku?
🅿️ Parkování aut: analýza z města aut
Parkovací místa pro auta umějí být ve zdejších luzích a hájích zdrojem vyhrocených debat, radnice dosud v duchu zastaralých politik minulého století často obětovávají každé volné místo veřejného prostoru.
Věcné argumenty, nebo snad dokonce propočty?
Kéž by.
Jenže jakmile s člověk dá tu práci, ponoří se do dat a souvislostí, emoce a předsudky nechá stranou a začne počítat, je to lepší než detektivka. Posuďte sami. Takhle si s tím dal práci Honza Bořkovec z našeho spolku Kolem na kole na příkladu Mladé Boleslavi.
Logika přemýšlení a otázky, které má v souvislosti s parkováním smysl klást, přitom platí pro všechna města.
“V textech v měsíčníku Boleslavan, případně v záznamech ze zastupitelstva se všichni diskutující vyjadřují takto: v Boleslavi je to hrozné s parkováním, musíme stavět parkovací domy. Můj spíše pocit byl, že problém vzniká někde jinde. Parkovacích míst je v Mladé Boleslavi dostatek, problém je, že jsou zadarmo nebo skoro zadarmo.
Protože tohle téma je velmi zatížené emocemi, a sám nemám rád diskuse o pocitech, tak jsem se na parkování zkusil podívat na základě volně dostupných dat.
Z průzkumu dopravního chování v MB na podzim 2019 uvedlo 8% domácností, že nemají auto (která přičítám zejména mladým domácnostem a pak naopak důchodcům), které když odečteme, tak se dostaneme na 15 918 bytů.
Dohromady je tedy 1,3 parkovacího místa na jeden byt. (Domy záměrně nepočítám, protože k těm v drtivé většině patří garáž a ještě parkovací stání před garáží a poměr by byl ještě příznivější.)
Podle průzkumu Česko v pohybu, který probíhal v letech 2017 až 2019 je průměrný počet automobilů v obcích ČR velikosti Mladé Boleslavi 0,86 auta na domácnost. V Mladé Boleslavi je to ovšem 1,5 auta na domácnost, čili skoro dvakrát tolik (Zdroj Výzkum dopravního chování MB z podzimu 2019).
V Mladé Boleslavi je parkovacích míst bohatý dostatek, pokud to porovnáme s průměrem v ČR a dokonce i pokud bychom chtěli jedno parkovací místo na domácnost.
V Mladé Boleslavi se tedy aktuálně budují místa pro druhá a dost často i třetí či čtvrtá auta v domácnosti. Lidé tady na tato auta peníze mají, ale kolik to stálo městský rozpočet?
Pokud by v MB bylo počet aut stejný jako je průměr ČR, tak by tu mohlo být o 7590 parkovacích míst méně (17789 - 17789 * 0,86 / 1,5).
Tato parkovací míst byla zatím převážně na zemi a cena za jejich výstavbu v současných cenách je cca 683 miliónů Kč (7590 x 90 000 Kč).
Kolik to může stát do budoucna?
Už více než 7 let se diskutuje o zavedení parkovacího systému, s hlavní premisou, že každý občan MB bude mít první auto zadarmo. Ne domácnost, ale občan. Pokud lidé od 18 do 69 let toto právo využijí, tak bude potřeba 32 400 parkovacích míst (45 000 x 0,72), to znamená, že jich bude chybět 9 500.
Vzhledem k tomu, že nyní se již budou stavět zejména nadzemní a podzemní parkovací domy, tak náklady na jejich vybudování budou minimálně (9 500 x 400 tis. Kč) 3,8 miliardy korun!
Jakou mají součásná parkovací místa hodnotu?
Cena, kterou by město mohlo za parkovací místo vyžadovat je 45 600 Kč (https://www.mb-net.cz/doslo-ke-zmene-podminek-pro-majitele-vyhrazenych-parkovacich-mist/d-62078/p1=937), což při 17 789 místech dělá 811 miliónů korun.
Přitom Městské parkovací domy Mladá Boleslav vydělaly v roce 2018 pouhé 3 milióny Kč. S tímto ziskem si na nový 900 místný parkovací dům u městské haly za 400 miliónu Kč budou vydělávat 133 let, což by nebylo ani na úroky. Kdo zadotoje těch dalších 8600 míst zdarma?
Výše vypočítaná čísla jsou průměrná za celou Boleslav, můžou být zastaralá, tak budu rád, když mi je někdo pomůže aktualizovat, případně výše uvedený postup provede v různých částech města. Přesto si troufnu říct, že jsou řádově správné a sám jsem jimi byl překvapen. V tomto světle jsou investice města do jiných druhá dopravy (MHD, bike-sharingu nebo cyklostezek) směšně nízké. To je ale téma na další text.
Hlavní závěr: V MB je parkovacích míst dost, ale je tu skoro 2x víc aut na domácnost než je republikový průměr.
Přesto město jde cestou parkování zdarma a stavění nových parkovišť pro druhá a třetí auta do domácnosti místo toho, aby každé parkování bylo zpoplatněno a tím se
omezoval počet aut parkujích na městských parkovištích a dalo by se zaparkovat lépe a časem úplně bez problémů
Městské parkovací domy by si na své investice vydělaly samy a město by mohlo investovat do jiných věcí.
Jistě, chtít po někom platit něco, co bylo celý život zdánlivě zadarmo (skryté náklady), je obtížné. Bohužel tím, že je MB bohaté město, může si dovolit stále stavět nová a nová parkoviště a oddalovat zavádění parkovacího systému, čímž problém ještě zvětšuje. Z čísel výše je ovšem vidět , že na na uspokojení neomezené poptávky po parkování zdarma ani Boleslav mít nebude.
Co tedy s tím?
Udělat pořádnou analýzu, kterou jsem načrtl nahoře, aby se mohlo argumentovat čísly a diskuse nebyla pouze o pocitech a emocích. Znamená to investovat pár set tisíc pro obhájení/vyvrácení potřeby investic za stovky miliónů Kč.
Pokud někdo má na dvě a více aut v domácnosti, tak není sociální případ, a tím pádem ho není třeba dotovat parkováním zdarma. Ti nejpotřebnější nemají žádné auto.
Začít vyvracet zažité stereotypy:
“Na auto musím vidět z okna = musí být nejvíce 50 m od vchodu.”
“Parkovací místo je moje právo.”
“Parkovací místo nikoho nic nestojí.”
“Pouze zlí radní můžou za to, že se tu špatně parkuje.”
“Parkovacích míst je málo.”
“Parkovací problémy se dají vyřešit stavbou parkovacích míst.”
Možné řešení vyzkoušené v západní Evropě:
Parkování na městských pozemcích se zpoplatní. Platí každé auto.
Výši zpoplatnění napovídá připravovaná Národní koncepce mobility 2021-2030: Nastavení ceny za parkování vycházející z hodnoty veřejného pozemku a z poptávky po parkování (doporučení: nastavení ceny za parkování je takové, aby v době zvýšené poptávky po parkování zůstávalo přibližně 10 % parkovacích míst volných)
Možné variace: První auto v domácnosti má slevu. Když domácnost nepožádá o žádnou parkovací kartu, dostane příspěvek ve stejné výši na jakoukoliv osobní mobilitu - kolo, elektrokolo, cargokolo, roční karta na MHD atd.
Zavedou se vyhrazená vykládací místa poblíž domů, s prázdným autem pak odjedu klidně kus cesty a zpátky se vrátím pěšky nebo na sdíleném kole.
Pevné procento výnosu z parkování se investuje do vylepšení veřejných prostranství v místě výběru.
Pevné procento výnosu z parkování se investuje do vylepšení aktivní dopravy (pěší, cyklo) v místě výběru.
Hlavně se všechno stále dokola pořádně vysvětluje a komunikuje.
Pevně doufám, že se podaří dostat trochu trhu do nejpevnější bašty socialismu, kterou parkování zdarma je.
Proč lidi v domech s garáží a stáním před garáží raději parkují na ulici?
Když člověk nemá automatický pohon vrat, tak parkování na ulici znamená ušetřit cca 10 minut denně a navíc mohu garáž využít jako sklad.
Automatický pohon na vrata stojí cca 15 000 Kč. Pokud město poskytuje parkovací místa zdarma, tak návratnost téhle investice je pro majitele domu nekonečně dlouhá. Při ceně za parkovací kartu 1300 Kč na rok je to 11,5 roku, což může být srovnatelné se životností pohonu, takže ekonomický důvod k pořízení také není. Pokud by návratnost byla 4 roky (cca 4000 Kč za parkovací kartu), tak už si většina lidí s garáží či parkováním na svém pozemku pořídí raději automatický pohon, než aby si platili parkovací kartu.
V Mladé Boleslavi je téměř 4000 domů *1,5 = 6 tisíc aut, z nichž velká část na ulici aktuálně parkuje.
Jak by šlo investovat 400 mil. Kč?
Zeleň: investovat do parků (např. zeleň v Novém parku), 25 mil. Kč
Sport: postavit lezeckou stěnu, 25 mil. Kč
Bezpečnost: postavit služební byty pro policisty, 25 mil. Kč
Investice: architektonické studie (centrum severního sídliště, náměstí Míru, náměstí Republiky), 5 mil. Kč
Investice do veřejného prostoru: do participativního rozpočtu dát 20 mil. Kč
Kultura: 25 mil. Kč
Životní prostředí: 25 mil. Kč
Školství: 25 mil. Kč
Sociální věci: 25 mil. Kč
Doprava: místo druhého auta do domácnosti přidat až 20 000 Kč na pořízení elektrokola pro 10 000 domácností = 200 mil. Kč
Poznámka na konec: ač čísla odpovídají jednomu konkrétnímu městu, otázky, které si Honza kladl a postup, jakým propočty prováděl, je univerzálně použitelný pro každé město v České republice. K čemu se dopočítáte u vás? Také se budete divit, kolik peněz z parkování mizí?
Jak zmapovat vlastní ulici a čtvrť
Chcete si udělat přehled, jak je vlastně rozdělený veřejný prostor ve vaší ulici či čtvrti? Kolik místa dává vaše radnice lidem, co jdou po svých, kolik bezpečného pro ty, co se pohybují na kole, kolik pro auta, ať už v pohybu, nebo pro jejich skladování? Daniel Duriš na to mapování vytvořil jednoduchý digitální nástroj: začíná se tím, že nahrajete letecký snímek daného místa (ať už vlastní třeba z dronu, nebo pořízený z map Seznamu, Apple Maps nebo Google Maps) a potom barevně rozlišíte účel jednotlivých ploch. Takhle například vypadá postup a výsledek mapování jedné křižovatky v Paříži, jak ho před lety udělal Mikael Colville-Andersen, autor doporučované knihy Copenhagenize.
Mapovací nástroj Arrogance of space: https://cyklokoalicia.sk/arrogance/
Kdo viděl černobílé fotky ulic kteréhokoliv nizozemského města z padesátých a šedesátých let už ví, jak byly přeplněné auty a nápadně tak připomínaly dnešní ulice měst v Česku. A dnes? Na světě je teď nový film, který tuhle proměnu plasticky ukazuje a dává návod, jak na to. Na jeho shlédnutí už máte jen posledních pár dní, zato vás díky velkorysosti výrobce kol Gazelle nic nestojí. Stačí se registrovat na Bicycle film festival a pustit si film kdykoliv ode dneška do 31. května. Cesta ke vstupence.
Urban Caast č. 17: Rozhovor, jaký tu ještě nebyl
Jak spolu souvisí babička v Hořicích v Podkrkonoší, model pro Pradu v Paříži, Tokiu a Milánu a nejrozšířenější bikesharing v ulicích měst České republiky? Tomáš Karpov a Lukáš Luňák se přidají k tradičním hostitelům Urban Caastu Jakubovi (@jakub) a Romanovi (@happy_roman) a vezmou nás všechny do zákulisí Nextbiku v České republice. Tahle nejnovější epizoda vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě bude všechno, jen ne klasická. V neděli 30. května ve vašich přehrávačích nebo na urbancaast.cz. A předtím můžete zaskočit ještě na hlasování Podcast roku 😉
Elektrokola: další prodejní rekord ve Španělsku
Zatím poslední zemí, odkud máme zprávy o rekordních prodejích kol a zejména elektrokol za rok 2020, je Španělsko. V 47milionové zemi loni lidé poprvé v historii koupili více než 1,5 milionu kol, z toho bezmála 213 000 bylo elektrokol. Španělsko tak potvrdilo trend z celé Evropy - mobilita se proměňuje a lidé si pořizují mnohonásobně více elektrokol než elektroaut.
🚲⚡️Elektrokola v Evropě 2020 (meziroční nárůst)
Německo 🇩🇪 (1,9 mil., +43%)
Nizozemsko 🇳🇱 (547.000, +30%)
Francie 🇨🇵 (514.000, +29%)
Itálie 🇮🇹 (280.000, +44%)
Španělsko 🇪🇸 (212.635, +49%)
Rakousko 🇦🇹 (204.000, +19%)
Švýcarsko🇨🇭(171.000,+29%)
Česká republika 🇨🇿 (120.000, +50%)
Jenom v Německu si lidé loni pořídili více elektrokol, než se prodalo elektrifikovaných aut (bateriových + hybridních) v celé Evropě.
Německo 🚲⚡️: 1,95 mil
Evropa 🚙🔌: 1,34 mil
Stačí se vrátit do newsletteru č. 29 a člověk si udělá obrázek, co z toho vyplývá.
O zklidňování dopravy s šéfredaktorem Hospodářských novin
O tom, proč má smysl zklidňovat dopravu ve městech, jak to přispívá k atraktivitě, čistotě ovzduší i bezpečí na ulicích, tady v newsletteru byla řeč opakovaně, naposledy v předminulém vydání č. 32. Teď téma zaujalo i šéfredaktora Hospodářských novin Jaroslava Maška a výsledkem byl rozhovor pro jeho páteční Ranní brífink HN. Kdo si chce poslechnout, najde v podcastové aplikaci nebo na webu HN.
Nová kniha na stejné téma
Tip pro všechny zvídavé, ať už sedí na radnicích, ve firmách nebo se snaží vylepšit ulice kolem sebe z pozice občana: už za pár týdnů vyjde o zklidňování dopravy a jejich smysluplnosti pro města nová kniha od Melissy a Chrise Bruntlettových, autorů bestselleru Building the cycling city. Jejich nová kniha se jmenuje Curbing traffic a už si jí může člověk předobjednat.
Proměny: Ingrid Jespersens Skole, Kodaň
Místo pro uskladnění osmi aut, nebo pro 120 žáků a pedagogů, kteří přijedou na bicyklu? I takovou základní otázku si kladou moudré radnice, když řeší, jak nakládat s cenným a nedostatkovým zbožím, jakým je veřejný prostor. Před školou Ingrid Jespersens v Kodani zavedli flexibilní zónu s jasnou preferencí pro aktivní mobilitu. Od pondělí do pátku od 7:00 do 17:00 smějí v prostoru parkovat jen kola. Ve zbývajcím čase potom I jiné dopravní prostředky. Znáte jasnější a pragmatičtější signál, na kom zastupitelům a radním ve městě záleží?
“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”
Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast. Najdete ve všech dobrých podcastových aplikacích. 🎧
O nás a tomto newsletteru
Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.
Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Morten Kabell, Lior Steinberg, Angela van der Kloof, Henrik Lundorff, Harri Vaarala, Martti Tulenheimo, Pekka Tahkola a mnozí další.
📣 Vydání tohoto newsletteru podpořil v rámci 2. kola svého krizového fondu Nadační fond ŠKODA AUTO. Bereme to jako výraz důvěry ve smysluplnost toho, co s newsletterem, podcastem i celým spolkem Kolem na kole děláme: pomáhat s proměnou českých měst k lepšímu.
