Sníh? Nevadí. Tedy, jak kde.
📮Kolem na kole #27 | Slow TV na zimní večery | Jak doma s cargo bikem ušetřit 35 000 euro | Čím to, že pod polárním kruhem jezdí na kole celý rok? | Akční plán Helsinki 2020-2025 | Finské šrotovné
#27 5. února
Ahoj a dobrý den, právě čtete nové vydání našeho newsletteru, dnes se speciální 🇫🇮severskou příchutí. I tentokrát bude řeč o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 80 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také díky podcastu Urban Caast. Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit. Děkujeme za vaši přízeň.
P.S. Chcete vydávání newsletteru podpořit a stát se po boku Nadačního fondu ŠKODA AUTO také naším partnerem? Napište nám.
P.P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše si jeho odběr přihlašte:
I v Oulu platí, že nejde o kola nebo cyklostezky jako takové, nýbrž o kvalitu života ve městě, zdraví lidí, kteří tu žijí a v neposlední řadě o finance; ve Finsku mají spočítáno, že každé 1 euro investované do cyklodoopravy přinese zpátky eur 8.
Jak to dělají pod polárním kruhem?
Slyšeli jste už nový Urban Caast o mýtech a pověrách, které aktivní městskou mobilitu provázejí? I kdyby ne, na tenhle mýtus jste určitě už také narazili: “Máme čtyři roční období, v zimě se na kole jezdit nedá.” Jak to dělají ve Finsku, že tam lidé jezdí na kolech v létě v zimě? 🤔 Příklad z Oulu, dvousettisícového města pod polárním kruhem na severu Finska s průměrnou roční teplotou 2,7 °C, může posloužit jako ideální ukázka, co je podstatné:
Perfektní údržba
Propojená síť cyklostezek
Příklady, které táhnou
Teploty zůstávají v Oulu pod bodem mrazu od listopadu do dubna a výjimkou není ani -30°C. Takhle konkrétně vypadá údržba cyklostezek. Tohle video si klidně můžete dát i na relax jako oblíbenou Slow TV. A kdyby snad kvůli šířce někoho mátlo, zda se skutečně jedná o cyklostezky - ano, tohle je prostor pro lidi, co jdou po svých nebo na kole.
Co se sítě cykloostezek týče, Oulu a okolí jich dnes má přes 800 kilometrů. 160 km z nich označuje za hlavní (páteřní) a 125 km v zimě spravuje v tzv. Superior Class režimu, kdy údržba vyjíždí klidně čtyřikrát pětkrát denně, samozřejmostí jsou stezky uklizené dříve, než se lidé ráno vydají na kole do práce nebo do školy, a služba se drží 24/7. Náklady činí 3200 € na km a rok, tedy lehce přes 80 000 korun za km a rok. Pro porovnání, v hlavním městě Helsinki zatím udržují v prémiovém režimu jen 42 kilometrů cyklostezek, město za to platí 6000 € za km a rok (252 000 € dohromady) a z celkového balíku 24 milionů €, které Helsinki ročně do údržby komunikací dají, stojí cyklostezky těsně přes jedno procento. Kolik je to ve vašem městě?
Ale zpátky na sever do Oulu. Kompletní údržbu může kdokoliv sledovat i prostřednictvím kamer na webových stránkách města, najdou tam také samozřejmě přehledné interaktivní mapy - mimo jiné také s jízdními řády MHD na jednotlivých zastávkách. “Úklid cyklostezek má vyšší prioritu než úklid silnic. Je to důležité, lidé to potřebují více než auta,” potvrdil Harri Vaarala, který v Oulu žije a je jedním z hybatelů celého “zázraku zimní cyklodopravy”. Cestáři, kteří za úklid na cyklostezkách zodpovídají, mají také smluvně danou povinnost na cyklostezkách sami na kole jezdit, třikrát za rok potom musejí uspořádat přímo na cyklostezkách akci pro občany Oulu, aby si mj. vyslechli jejich připomínky a náměty na zlepšení do dalšího období. “Výrazně to zvedlo kvalitu odklízení sněhu,” dodal Vaarala. Díky tomu dvě třetiny lidí dál jezdí v zimě na kole, aniž by přezouvali na zimní pláště s hroty.
A ty příklady? Pohybovat se na kole je v Oulu normální pro všechny jeho obyvatele a to po celý rok; na kole proběhne bezmála jedna pětina všech cest po městě, přičemž do zaměstnání je to ještě o něco více (22% na kole), o školách ani nemluvě (51% na kole). Přehled mají mj. i díky sčítačům s viditelnými displeji, které po Oulu rozmístili; zaprvé sčítají, a za druhé nonstop vysílají do prostoru jasný vzkaz: Nechodíš pěšky/nejezdíš na kole sám (sama), je nás víc. Například z 1200 žáků jezdí pravidelně do téhle základní školy tisícovka na kole a dalších 100 - 150 pěšky, zbytek na lyžích, na skibobech nebo autem. Takhle vypadá u školy ranní dopravní špička 👇🏻
I v Oulu přitom platí, že nejde o kola nebo cyklostezky jako takové, nýbrž o kvalitu života ve městě, zdraví lidí, kteří tu žijí a v neposlední řadě o finance; ve Finsku mají spočítáno, že každé 1 euro investované do cyklodoopravy přinese zpátky eur 8. Tři roky po sobě už bylo Finsko také vyhodnoceno jako nejšťastně země na světě. Díky městským investicím, průběžné péči i podpoře místních aktivních jedinců jako je Harri Vaarala nebo Pekka Tahkola (před časem byl na TEDx v Bratislavě) se o Oulu ví po celém světě. Progresivní města se tam dnes jezdí učit, jak prostřednictvím cyklodopravy zvednout svojí atraktivitu. Oskari Kaupinmäki, který zodpovídá za cyklodopravu na radnici v Helsinkách, má jasno: “Kdykoliv někdo namítá, že jezdit v zimě na kole nejde, že je moc zima nebo že moc fouká, říkám mu: podívej se do Oulu. Jde to.”
Tip: on-line konference 11. - 12. února
Fenoménu dobrých měst, která dokáží vytvořit atraktivní podmínky pro cyklodopravu i v zimě, se bude věnovat i letošní ročník Winter Cycling Congress. Komplet digitální, s bohatým programem plným přednášejících z celého světa, za pouhým 20 €.
Jak to mezitím vypadá s údržbou cyklostezek v České republice? Takové zážitky měli například v Ostravě:
Lidé v Helsinkách přesedli během covidu na kola
Že se dlouhodobá péče o rozvoj cyklodopravy vyplácí, potvrzují čerstvá čísla z Helsinek: za rok 2020 vzrostl počet lidí, kteří se po městě pohybují na kole, o 46%. O 43% lidí více začalo po městě chodit po svých, a celkový podíl aktivní dopravy už je v Helsinkách vysoko nad polovinou, konkrétně 52% po svých, 11% na kole. Dalších 17% všech cest udělají potom lidé v MHD. Autem? Jen 20%. Jak řekna v nedávném rozhovoru pro Metropolitan Mobility Podcast Henna Hovi z helsinské radnice, klíčem je přístup k investicím města: “Je potřeba budovat infrastrukturu pro lidi všech věkových skupin, vnímáme kolo jako nedílnou součást veškeré dopravy po městě.” Díky evropskému projektu Handshake také Helsinky už roky oficiálně čerpají zkušenosti z neformálního hlavního města moderní městské mobility, tedy Kodaně. Mají schválenou dlouhodobou strategii a k ní čerstvě aktualizovaný akční plán; platí na roky 2020 - 2025 a cílem je mj. dál výrazné zvýšit podíl cyklodopravy alespoň na 20% (ze stávajících 11%) do roku 2035 a podstatnou měrou přispět k tomu, že budou Helsinky uhlíkově neutrální metropolí . Akční plán má 5 pilířů:
Přímé, komfortní a do sítě propojené cyklostezky vč křižovatek
Kvalitní údržba po celý rok
Cykloinfrastruktura zohledněná ve všech stavbách
Dostatek kvalitního parkování pro kola
Aktivní komunikace výhod cyklodopravy
Bikesharing v Helsinkách frčí
Nedílnou součástí služeb, které radnice v Helsinkách svým občanům poskytuje, je také bikesharing. Od března flotila naroste o dalších 1050 kol a dohromady už bude v Helsinkách a nedalekém Espoo, které mají společný systém, k dispizici bezmála 5000 sdílených kol. 105 nových stanic také rozšíří pokrytí. Bikesharing už bude k dispozici na území, kde žije téměř 1 milion obyvatel. Proč ještě to stejné neudělala radnice ve vašem městě?
Třicítka jako vzor
Aktivní doprava funguje v Helsinkách také díky vytrvalému úsilí radnice proměnit všechny ulice v příjemný prostor: díky jednoduché a postupně zaváděné úpravě maximální povolené rychlosti pro auta na 30 km/h je finská metropole příkladem pro celý svět. Detailní analýzy ukazují, že zatímco při rychlosti 50 km/h, kterou mnoho lidí v českých a moravských obcích často stále chlapácky nedodržuje, zabijí řidiči chodce v 8 případech z 10, při srážce v rychlosti 30 km/h má člověk za volantem na svědomí smrt jen v jednom případě z deseti. Ruku v ruce s radikálně zvýšenou bezpečností pro pěší přinášejí zóny 30 km/h do ulic také výrazně klidnější a tišší prostředí a díky nižším emisím z výfukových plynů také čistší vzduch. To zase zvyšuje kvalitu života ve městě, hodnotu nemovitostí i atraktivitu města pro jeho stávající i nové obyvatele. Ostatně, o fenoménu 30 km/h, ke kterému se mj. už před rokem zavázala v tzv. Stockholmské dohodě také česká vláda, byla řeč v našem newsletteru číslo 6.
Nové (elektro)kolo za staré auto
O tom, jak moudré vlády i jednotlivé radnice během koronavirové pandemie podpořily aktivní mobilitu mj. granty na pořízení kol či elektrokol, už jste tady v newsletteru mohli číst loni na jaře i v létě. Zatímco česká vláda shodila ze stolu i návrh na 2 miliardy z mimořádného evropského findu REACT-EU ve prospěch nových cyklostezek, Finsko se loni stalo evropským šampionem v navýšení investic do cyklodopravy. Součástí vládních aktivit je také tzv. šrotovné. Za auto vyrobené před rokem 2010 dostanou Finové po vyřazení 1000 - 2000 eur na pořízení dalšího dopravního prostředku. Zatím nejpopulárnější využití? 1000 eur na nákup nového elektrokola; z prvních cca 150 žádostí jich na elektrokola byla polovina. “Někteří lidé už si nechtějí, nebo ani nemohou pořídit nové elektrické auto. Zato si rádi koupí elektrokolo, se kterým komfortně obsáhnou všechny své kratší jízdy,” říká Antti Mört z finské vládní agentury Traficom, která má šrotovné na starosti. A jelikož krátkých jízd je v našem životě drtivá většina (v Česku každá druhá do 3,3 km), je podpora pro nákup elektrokola dobrým řešením pro všechny: životní prostředí (0 emise), stát (levný grant) i občany (plnohodnotná elektromobilita na většinu cest).
Ostatně, o fenoménu kol je i tohle video spoluzakladatele Micromobility Industries a mého velkého učitele Horace Dediu. Doporučuji pečlivě poslouchat:
“Za pět let jsme ušetřili 35 000 € - s cargo kolem”
Příběh Tomáše Dvořáka “Rok bez (vlastního) auta”, který jste našli v posledním vydání newsletteru roku 2020, u vás vyvolal velký zájem. Martti Tulenheimo, který žije v Helsinkách, má za sebou podobné zkušenosti. Jaké dilema řešili, když do rodiny přibylo děti, jak došli ke cargo biku a jaká je bilance po pěti letech? Když mi Martti psal, znělo to jednoznačně: “Nejlepší životní investice!”
”Poprvé jsem začal po cargo biku pokukovat, když jsem pracoval v Kodani. Každý den jsem jich na ulici kolem sebe viděl mraky. V Kodani začali s cargo koly už v 80. letech, když je začala vyrábět místní značka Christiania, a dodnes jsou tam velmi, velmi populární. Každá čtvrtá rodina s dětmi má dnes v Kodani cargo bike.
Já si už tehdy v Kodani říkal, že tohle bude pro nás také jednou řešení, až budeme mít děti. V Helsinkách se začala cargo kola objevovat teprve tak před deseti lety. Na začátku to bylo fakt jen pár kousků. Během pěti let už jich tu ale jezdily stovky. Já si naší christianii s elektrickým pohonem pořídil před pěti lety, když se nám narodil syn a my potřebovali vyřešit, jak se pohybovat se dvěma dětmi.
Později jsme se rozrostli ještě o třetí dítě a musím říci, že cargo kolo nám v posledních pěti letech pomohlo úplně ve všem. Jezdíme s ním na nákupy, na návštěvu za prarodiči, co žijí 30 až 40 kilometrů daleko, moje žena s cargo kolem jezdí do práce, když si potřebuje převézt foto a video vybavení. Jeli jsme s cargo kolem na výlet na poloostrov Åland mezi Finskem a Švédskem, vzali jsme si ho s sebou vlakem do Stockholmu, když jsme tam měsíc pobývali, a pár lidí si ho k nám dokonce přišlo pronajmout, protože chtěli caergo bike vyzkoušet a neměli kde jinde.
Dnes už jezdí ve Finsku nějakých 3000 cargo biků, z toho drtivá většina v Helsinkách a okolí. Podle mě patří cargo bike do každé rodiny 😁
Naší christianii jsme tehdy koupili za necelých 4000 eur. Na první pohled to vypadá jako hodně peněz. A přitom, když se dnes ohlédnu, tak to byla pravděpodobně nejlepší investice, kterou jsem v životě udělal. Fakt. Najezdili jsme přes 15 000 kilometrů, servis a údržba mi vychází na 0,1 € na kilometr, a to počítám opravdu všechno: pláště, řetěz, brzdy, jednu komplet výměnu přední bedny, elektrické díly. Prostě všechno. Jaké auto bychom za tuhle cenu pořídili? A kolik by nás každý rok stálo jenom na provozu, tankování a parkování?
Cargo bike parkujeme u nás ve dvoře, tam se točilo i naše video. V Helsinkách máme pořád ještě krásné zimy se sněhem a mrazem, a na cargo biku se jezdí parádně celý rok. Díky elektromotoru, který pomáhá při šlapání, a tomu, že je to trojkolka, je náš cargo bike stabilní i na sněhu. V Helsinkách se postupně zlepšuje infrastruktura - i díky tlaku a práci aktivních občanů, mrk mrk - takže bych cargo bike doporučil fakt každému. A obzvlášť rodinám s dětmi, protože pro ně to je elegantní způsob, jak ušetřit a fungovat bez auta. Ani bych nevěděl kam s autem, pokud bychom nějaké měli. Pořád bych musel hledat někde parkování, o penězích a dopadu na kvalitu města ani nemluvě.
Kdybych to měl shrnout?
Elektrický cargo bike dokáže komfortně nahradit auto i pro rodinu se třemi dětmi.
Úspory se v průběhu let načítají. My za pět let ušetřili 35 000 eur oproti tomu, kdybychom si pořídili auto.
S cargo kolem je legrace. Doveze mne i rodinu doslova kamkoliv a navíc je to pokaždé zábava.”
(Tip: kdo nestihl, může si o cargo kolech poslechnout třeba Urban Caast #8)
Proměny: Kirkkokatu, Oulu
Fotky za tisíc slov aneb Když šlo proměnit v atraktivní místo pro lidi hlavní tepnu v centru Oulu, proč by to nemělo jít s menšími i většími ulicemi ve vašem městě? (📸 Kaleva a Pekka Tahkola)
“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”
Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast. Najdete ve všech dobrých podcastových aplikacích. 🎧
O nás a tomto newsletteru
Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.
Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Morten Kabell, Lior Steinberg, Angela van der Kloof, Henrik Lundorff, Harri Vaarala, Martti Tulenheimo, Pekka Tahkola a mnozí další.
📣 Vydání tohoto newsletteru podpořil v rámci 2. kola svého krizového fondu Nadační fond ŠKODA AUTO. Bereme to jako výraz důvěry ve smysluplnost toho, co s newsletterem, podcastem i celým spolkem Kolem na kole děláme: pomáhat s proměnou českých měst k lepšímu.
