Naše cesty: proč některé stresují a jiné nabíjejí
📣 Kolem na kole #19 | Kolik cest vlastně denně děláme a jak? | Komu chybí dojíždění do práce | Jaký boom zažívá kolo na předplatné | Pomůžete s překladem?
#19 11. září
Ahoj a dobrý den,
právě dostáváte čerstvé vydání newsletteru o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 88 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát.
Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit.
P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše si jeho odběr přihlašte:
P.P.S. A pokud chcete ve svém městě s proměnou dopravy poradit, nebo pro začátek uspořádat například přednášku - umíme i virtuální - napište nám, sladíme termíny.
“Když cesta může být cíl”
Dojíždění, ať už do práce, nebo například do školy, je pevnou součástí našich životů. Kolik vlastně trávíme na cestách času, co to s námi dělá a hlavně, jak to dělají jinde? Pár čísel a inspirace ze světa možná nabourají zažité předsudky. Ostatně, už video nad tímto textem ☝️může dobře naladit - i takhle se dá ve světě běžně dojíždět do práce.
Jak se v České republice vlastně pohybujeme? Nedávno proběhl rozsáhlý průzkum a některá čísla mluví sama za sebe:
v pracovní den uděláme v průměru 2,33 jízd
6 jízd z 10 uděláme buď pěšky, na kole, nebo veřejnou hromadnou dopravou
každá druhá jízda je kratší než 3,3 kilometru
každý druhý člověk věnuje denně cestování 42 minut, nejvíce v Praze (57 minut denně), nejméně v Libereckém kraji (30 minut)
ženy cestují na výrazně kratší vzdálenosti než muži (polovina cest do 2,5 km vs 4,5 km)
v domácnostech je více kol než aut (1,23 vs 0,97)
bezmála každá třetí domácnost funguje bez auta
I autoři průzkumu z CDV svou souhrnnou zprávu uzavírají slovy: “Věříme, že data poslouží k aktualizaci dopravního modelu ČR. Zároveň mohou být využita nejen pro potřeby dopravního plánování.” Jinými slovy, v první vlně nechť si každý z nás podle dat upraví zažité stereotypy typu “musíme stavět hlavně dálnice”, “musíme stavět hlavně pro auta”, případně “tady lidi stejně nechodí pěšky (na kole)”.
Koneckonců, i jarní koronavirová krize - která se podle všeho s příchodem podzimu vrací v plné síle - dala moudrým starostkám a primátorům příležitost podívat se na ulice měst novýma očima. V Nizozemsku vznikl dokonce výzkum o pocitem, které si lidé spojují s dojížděním do zaměstnání podle typu dopravního prostředku, který pro své cesty používají.
Výsledky?
Více než polovina těch, kteří dříve dojížděli do práce autem a v době koronavirovékrize pracovali z domova, rezolutně konstatovala: Dojíždění mi rozhodně n e ch y b í (první sloupek, červené pole).
Ti, co dojíždějí do práce po svých, odpověděli na stejnou otázku diametrálně odlišně: 9 z 10 svou cestu pěšky či na kole postrádalo. Úplně nejvíce lidé, kteří dojíždějí na kole nebo na elektrokole (třetí sloupec, zelená pole).
O 20 minut delší dojíždění autem jako plat o pětinu nižší
Není divu, města i příjezdové trasy po celém světě jsou auty přeplněné, dojezdové časy se prodlužují a s tím spojený stres a dlouhé sezení se nevyhnutelně odráží na klesající kvalitě života. Studie z Velké Británie už dříve ukázala, že 20 minut denně navíc strávených dojížděním autem ovlivňuje spokojenost s prací stejně negativně jako snížení platu o jednu pětinu. V Pekingu zase ti, kteří měli štěstí a v městské loterii vyhráli právo pořídit si auto a registrační značku - jinak si auto v Pekingu člověk nepořídí, město se tím brání přetlaku aut ve svých ulicích - v následujících letech přibrali v průběhu 10 kg na váze. Výhra? Jak se to vezme.
Kolo, ten vynález starý už bezmála 200 let, umí být i tady dobrým pomocníkem.
Pomůžete s titulky? Film, který stojí za to mít i v češtině
Jestli existuje způsob, jak si během 60 minut udělat výborný obrázek, co dělá s kvalitou života dětí, juniorů, dospělých i seniorů to, že mají možnost jezdit každý den po svých městech na kole, je to prostřednictvím nizozemského filmu “Why we cycle” alias “Proč jezdíme na kolech”. Dokumentární snímek z roku 2017, který si můžete za necelých 5 € pustit rovnou na platformě vimeo, bez přikrášlování ukazuje každodenní realitu ze života lidí v zemi, která ještě v 70. letech trpěla ulicemi přeplněnými auty stejně jako dnešní Praha, Brno, nebo kterékoliv další město v republice, a dnes má více kol než obyvatel (23 milionů vs 17 milionů). “Pro Holanďany je jezdit na kole něco jako dýchat. Něco, o čem ani nepřemýšlíme, zkrátka věc, která se dělá,” říká jeden z tvůrců Marco te Brömmelstroet. Film jsme tu v newsletteru doporučovali už několikrát a dnes k tomu máme extra důvod: parťáci ze spolku Plzeň na kole už nějaký čas pracují na českých titulcích pro film Why we cycle. Umíte také anglicky a chcete pomoci? Můžete se do toho pustit rovnou: do komunitního překladu se může zapojit každý. Jakmile se české titulky povede dotáhnout, otevírá to kupu nových možností, kde film promítat tak, aby měl efekt: školy, festivaly, přednášky, you name it. Díky všem za pomoc!
Začátek školního roku máme za sebou. O tom, proč má smysl dát dětem volnost chodit pěšky či jezdit na kole a o co všechno rodiče sebe i své potomky připravují, když je vozí až před vchod autem, byla řeč už v minulém vydání newsletteru. Ukázky rozdílů mezi vyspělým světem a tím ještě zaseknutým v minulém století chodily v posledních dnech z celého světa. Jakou školu byste si pro své děti vybrali vy? A co pro to sami uděláte, aby se k tomu i vaše škola přiblížila? Pomůžete dětem na vlastní nohy? Stačí málo, aby to před vaší školou vypadalo lépe než například takhle v Brně 👇🏻
Praha se chystá investovat 200 milionů, kde jsou další města a regiony?
Státní rozpočet řítí do schodku 500 miliard.
Moudrý svět dokázal za posledních pár měsíců zprovoznit bezmála 3000 kilometrů nových cyklostezek.
Tvrdá data dánského ministerstva financí ukazují návratnost investic do cyklodopravy na 4-5 let, přičemž každý kilometr, který lidé ujedou na kole, společnosti vydělá 0.68 €.
Evropská komise letos poprvé oficiálně oznámila, že dává cyklodopravu - tedy kola, elektrokola i nákladní cargokola - na stejnou úroveň jako auta, vlaky, lodě či letadla, když jedná o investicích na dalších 7 let.
Jak to spolu všechno souvisí?
Že se vyspělý svět kvapíkem posouvá do éry, kdy bude normální dělat všechno pro to, aby se lidé i zboží mohli po městech přesouvat pěšky nebo na kolech, zatímco auta zůstanou v lepším případě na hranicích města. A že i Česká republika má nejvyšší čas začít přemýšlet nad tím, kam miliardy - nota benne miliardy z čerstvého dluhu, které budou splácet budoucí generace - v dopravních investicích směřovat. Koneckonců, i dnes má smysl připomenout výstižný citát bývalého kodaňského místostarosty Mortena Kabella:
První větší vlaštovku teď snad chystá hlavní město Praha, kde zastupitelstvo jednomyslně schválilo plán investovat do cyklostezek bezmála 200 milionů korun. Souhrn záměrů je ukázkový pelmel, o rozdílné kvalitě navrhovaných stezek ani nemluvě. Jiří Nádoba (týdeník Respekt) to v článku Potěšit cyklisty, nenaštvat řidiče shrnul trefně: “Příklady odvážnějších měst, jako je Kodaň, Amsterdam nebo nově Paříž, ukazují, že skutečná reforma jde dál. Má-li město vstřebat pohyb většího počtu lidí, přes auta už to nejde. Proto moderní metropole vyhrazují kolům i kus existující silniční sítě, aby se dalo na kole bezpečně jet i tam, kudy vede nejrychlejší spojení. Kolo se pak stává praktickou a nejrychlejší volbou, ne jen otázkou názoru nebo radosti z pohybu. Kličkovat s investicemi tak, aby si automobilisté ničeho nevšimli, je podle současného vedení Prahy politická nutnost. Je dobře, že s nimi magistrát začal. Ale skutečná „udržitelná mobilita“, kterou slibuje, bude chtít víc.” Platí i pro ostatní regiony a města v České republice.
Bikesharing frčí
To nejjednodušší, jak mohou města a regiony začít ulevovat svým ulicím a dávat lidem možnost vyrazit jinak než autem, jsou už léta systémy sdílených kol. Rekola se takhle naposledy rozjela v Bratislavě, kterou vede do 21. století architekt a primátor v jedné osobě Matúš Vallo (rozhovor s ním v newsletteru #11).
Nextbike, který je dnes aktivní ve 14 českých městech, zase přidal hned několik nových komerčních partnerů (naposledy silnou developerskou firmu CTP) a v Mladé Boleslavi překonal po třech měsících hranici 50 000 jízd a bezmála 5000 uživatelů. Ve světě expanduje také BOND Mobility; původně švýcarská firma, která do měst přináší rychlá elektrokola kategorie s-pedelec (až do 45 km/h), loni začala fungovat v Helsinkách, letos přidala Mnichov, brzy Hamburk a také Paříž, která je i díky dlouhodobé práci primátorky Anne Hidalgo považovaná za laboratoř mikromobility na starém kontinentu. Zakladatelé BOND Mobility dali v posledních dnech hned několik zajímavých rozhovorů: Corrine Vogel mj. perfektně popisuje, jak rychlá elektrokola dokáží ve městech nahradit auta, její parťák Raoul Stöckle potom vysvětluje, jak se liší používání koloběžek, skútrů a elektrických kol. Textem zve do zákulisí BOND Mobility jeden z investorů a otec zakladatel celého oboru mikromobility Horace Dediu. Zajímavé pro každého, kdo si chce rozšířit obzory. Tajný tip: svůj nejnovější elektrický bajk do ulic měst nyní BOND Mobility nabízí omezenému okruh lidí také ke koupi.
Když už je řeč o podcastech, sluší se připomenout i náš Urban Caast, který pro vás chystáme v češtině s Jakubem Danielkou. Tři díly včetně bonusového nultého jsou venku a snadno k nalezení ve všech dobrých podcastových platformách - Apple Podcasts, Spotify, Google Podcasts či Overcast. Stačí přímo v aplikaci nebo na webu hledat Urban Caast. Ideální poslouchání o městské mobilitě na vaše cesty, ať už to stihnete najednou, nebo si to dáte nadvakrát. Ve zbrusu nové epizodě, která půjde ven v nejbližších dnech, dokonce Jakub připomene náš oblíbený trik, jak my stíháme poslouchat i delší podcasty. Sledujte ve svých podcastových aplikacích, nebo přímo na webu Urban Caast.
A kdo zatím Urban Caast nestihl, může si klidně kdykoliv pustit od nuly. I to je výhoda podcastu - nic jako “ooops, to mi v rádiu uteklo”.
#0: Rozjíždíme aneb Zákazem k úspěchu
#2: Přes Beroun, Dubaj a Taiwan zpátky do škol
#3: už brzy 😉🎧
Kolo na předplatné: co je nového?
Když jsem o službě "kolo jako předplatné" v podání Decathlon International a Swapfiets psal pro Forbes Česko na jaře poprvé, vyvolalo to velký zájem. A to byl teprve začátek...
...protože mezitím celá tahle novinka nabrala nové otáčky. Přibyli další hráči, ti stávající se vydali na nové trhy, k tomu celosvětový boom městské cyklistiky jako reakce na #covid19. Možná je na čase se k tématu vrátit.
Pro připomenutí, co kolo jako služba znamená. Ať už zrovna nemáte na slušné kolo volný rozpočet, nebo jen z principu nechcete kolo kupovat a vlastnit. Chcete se jen volně pohybovat po městě, a když se něco pokazí, nechcete hledat mechanika. Chcete dál jezdit, starosti a opravu ať obstará někdo jiný. Oproti bikesharingu to má výhodu, že nehledáte v aplikaci, zda je nějaké kolo poblíž, protože máte to své. Na předplatné.
Připomíná to operativní leasing aut? Možná, a přitom jsou tu podstatné rozdíly: zaprvé je dnes jednoduché městské kolo v mnoha přeplněných městech světa spolehlivější dopravní prostředek než sebeluxusnější auto, zadruhé to stojí pár eur měsíčně a zároveň lze předplatné na kolo kdykoli zrušit, žádné roční, nebo dokonce čtyřleté leasingy. O endorfinech a hlavě vyčištěné z jízdy na kole místo poskakování v kolonách a hledání parkování ani nemluvě.
Paříž, Londýn, noví zakladatelé
A co se od jara změnilo? Nizozemští Swapfiets oznámili, že na jejich kolech s ikonickým světle modrým předním pláštěm jezdí už 200 000 aktivních předplatitelů, vzápětí potvrdili expanzi do Paříže. Francouzská metropole se tak přidala k dalším více než 70 městům v Nizozemsku, Dánsku, Belgii, Německu a Itálii, kde už Swapfiets fungují. Na základní kolo Original v typickém nizozemském provedení s komfortním nízkým nástupem stačí 17 euro měsíčně, nejdražší elektrokolo s baterií, která vydrží až 145 kilometrů, potom stojí 75 euro měsíčně.
Na předplatné bude i legendární skládačka
Každopádně ve světě mezitím tenhle byznys model začíná přitahovat nové hráče. Elektrokola na předplatné spouští v Berlíně nová firma Dance, kterou založili chlapíci známí díky své úspěšné hudební platformě SoundClound. Uživatele zatím nabírá výhradně na pozvání, vyžádat si ho lze na webu. Nic se nevyrovná obyčejné radosti z jízdy na kole, tímhle citátem JFK ladí hned na úvodní stránce do správné nálady. “Hudba byla prvním velkým oborem, který prošel změnou od vlastnictví k předplatnému. Na SoundCloud jsme vytvořili největší světovou komunitu zapálenou do hudby. Teď chceme naše zkušenosti přenést do světa mobility a svým dílem přispět k tomu, aby se naše města stala znovu fajn místem k životu,” prohlásil jeden ze zakladatelů Alexander Ljung.
V Londýně můžete mít kolo bez závazků, za 30 liber měsíčně a k vrácení kdykoliv, od nové firmy Buzzbike. “Rádi o sobě přemýšlíme jako o Netflixu pro kola. Také nás člověk může vyzkoušet a když zjistí, že už nás nepotřebuje, nebo to není pro něj, snadno předplatné během měsíce zruší,” říká zakladatel Buzzbike Tom Hares.
Na britských ostrovech rozjíždí kolo na předplatné také legendární značka Brompton; za pomyslnou jednu libru na den (30 liber za měsíc) bude k mání její slavná skládačka, populární díky své skladnosti zejména ve městech, kde lidé kombinují cesty na kole s jízdou vlakem či metrem. Podmínkou je smlouva na 12 měsíců; kdo chce větší volnost a vzít si kolo třeba jen od jara do podzimu, zaplatí za každý měsíc 42 liber. V ceně je samozřejmě pojištění, všechny provozní opravy i pravidelný servis 2x za rok.
Decathlon, s 1500 obchody největší prodejce sportovního zboží na světě, od červnového spuštění pilotního programu v Paříži a Lyonu mlčí, první zprávy se dají čekat až koncem roku. Rozjede se potom Decathlon D Rent do dalších zemí? Dočkáme se i v České republice, kde je značka velmi populární? Nebo podobný program rozjede některá nová, šikovná místní značka jako jsou například Apache Bikes z Úpice, kteří se elektrokolům už nějaký čas věnují? Uvidíme.
Proměny: Via Laghetto, Milán
Když máte jasno v prioritách, jedná se snadněji. Radnice v italském Miláně, už na jaře těžce postiženém pandemií #covid19, hned věděla, že je pro město velmi smysluplné pomoci přežít místním podnikatelům. V konečném důsledku jsou to i jejich podniky, co dělá město městem. Jako například tahle malá kavárna na Via Laghetto v centru poblíž univerzity; parkování pro auta na náměstíčku nahradily nové stolečky, kde lidé rádi - v bezpečných odstupech - posedí na čerstvém vzduchu. Náklady? Pár květináčů, slunečníky, pěkné stolky s židličkami. A hlavně odvaha to pro lidi udělat. Žádné “a kde budou parkovat ta auta?”, žádné složité schvalování. Ostatně, Milán je jedním z tahounů programu #StradeAperte, postupně buduje 35 kilometrů nových cyklostezek a celkově výrazně pracuje na tom, jak ulevit přeplněným ulicím, vyčistit špinavý vzduch a dal veřejnému prostoru novou kvalitu.
Které místo si tuhle odvahu zaslouží ve vašem městě? A proč to tam ještě dnes takhle nevypadá?
“Pro kolik lidí dokážeme tuto ulici otevřít”
Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí dokážeme tuhle ulici otevřít? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání ... a kolo se roztáčí. Tomu všemu se věnuje také náš nový podcast Urban Caast.
Co všechno jste mohli číst a vidět v předchozích vydáních?
Nestihli jste dřívější vydání našeho newsletteru, nebo se k některému chcete ještě vrátit?
Žádný problém.
Kompletní archiv všech vydání máte k dispozici 24 hodin denně. Když budete hledat něco konkrétního, tak tady je pár tipů:
#18 co mají společného moderní městská mobilita, svoboda dětí a školní ulice? Jak se loučí starosta v Utrechtu? A kolik miliard má stát investovat chytře?
#17 zatímco v Londýně slavil bikesharing prvních deset let provozu a 93 milionů jízd, v Berouně teď díky Nadaci Tipsport začali; proč byli v Paříži najednou slyšet ptáci, plus proměna Blauwkapelseweg v Utrechtu
#16 o chytrém programu britské vlády na rozvoj cyklodopravy, 8 tipů, na co má dát pozor česká vláda, až bude chystat podobnou investici, plus proměna ulice ve Vídni
#15 průzkum proč chtějí Evropané i v budoucnu města bez aut, pohled do zákulisí Laboratoire Paříž a zakázaná reklama na elektrokolo
#14 speciální událost si zaslouží speciální vydání, tohle bylo věnováno novému dobrovolnickému projektu Na kole v každém věku, který dostal Českou republiku na mapu světového hnutí Cycling without age.
#13 detailní příběh jednoho evropského města, kde se radnice nebála rychle reagovat na krizi, reklamní spot na kolo, který po dvou týdnech atakoval hranici milionu shlédnutí a mezitím ho zakázali vysílat ve francouzské televizi, proměna jednoho náměstí v Boloni.
#12 další mimořádné vydání, tentokrát věnované Světovému dni kola. Proč ho vůbec OSN vyhlásila, plus tipy, k čemu ho využít ve vlastním městě či firmě, a to nejen 3. června, nýbrž po celý rok.
#11 tři hlasy z měst, která uchopila krizi kolem #covid19 jako příležitost, 10 tipů pro Forbes.cz, jak se města adaptují na novou éru, rozhovor s primátorem Bratislavy a video, které vás vezme na ranní jízdu do práce v Kodani
#10 jak ve skutečně chytrých městech přibývají desítky kilometrů nových stezek, proč Brusel zavádí centrum bez aut a co to znamená, když třicítka je nová padesátka
#9 mimořádné vydání k mimořádné příležitosti: nizozemský film Why we cyclebyl na platformě vimeo na jeden den ke shlédnutí úplně zdarma. Kdo nestihl, má šanci kdykoliv dohnat; za 5 € si film půjčíte na 24 hodin. Rozhodně stojí za to
#8 jak na dopravě ušetřit, aby lidé i města nakonec vydělali, která města začala ubírat prostor autům a otevřela ulice lidem, co se chtěli pohybovat po svých, a co všechno dokázala kola udělat pro lidi v krizi kolem #covid19
#7 první reakce měst na koronavirus, všechny výhody a úspory, které do života získávají ti, co se po městě pohybují po svých, ať už pěšky, nebo na kole, video Osm nebo osmdesát a rozhovor, proč chytrá města zapojují do plánování děti
#6 jedno obyčejné ráno před školou v Amsterdamu, proč moudrá města zavádějí 30 km/h a jaký rozdíl dělají kola v kvalitě života
#5 jak Anne Hidalgo systematicky mění Paříž v cykloměsto, co udělal Ghent, že vyčistil vzduch ve městě plus jízda velvyslanců k rakouskému prezidentovi - samozřejmě na kole
#4 o síle příkladů, které táhnou, kdo všechno jezdí ve světě po městě na kole a jak se radní v Kodani před lety rozhodli investovat do cyklodopravy
#3 tři tipy na dobré knihy, jak jezdí do školy ve Finsku plus proměna jedné ulice v Amsterdamu
#2 proměna Vídně, rozhovor s architektem Okamurou i povídání o tom, jakou sílu má představivost
#1 video z Delft: krásná ukázka toho, jak může vypadat místo k žití ve 21. století, když se namísto kolem aut začne plánování točit kolem lidí
O nás a tomto newsletteru
Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter je o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě. Hlídejte si ve svých mailboxech. Nejlépe rovnou přidat do VIP schránky.
Pravidelně pro vás chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi, poděkování za fotografie patří skvělým lidem jako jsou Chris a Melissa Bruntlettovi, Mikael Colville-Andersen, Birgit Hebein, Dutch Cycling Embassy, Mark Wagenbuur, Marco te Brömmelstroet, Lior Steinberg a mnozí další.
Víte o někom, kdo by si newsletter také rád četl? Udělejte mu radost a přepošlete mu ho s tím, ať začne také odebírat.